Článek
Jistě, o získání hollywoodské produkce pro vlastní film uvažoval i Jan Svěrák. Z dalšího děje je však zřejmé, že představy o absolutní osobní inspiraci nejsou namístě. Snad jen s připomínkou, že si jeho Ivan vydělával kdysi na živobytí ve filmové reklamě.
Román má tři témata. Prvním je touha překročit hranice země, kdy člověk takřka na každém kroku naráží na odlišnost způsobu života doma a ve Skotsku či v USA, kde se díky zahraniční producentce Sylvii děj povětšinou odehrává.
Druhým je režisérův sexuální apetit toužící dotýkat se důvěrně nelehce získatelné ženy, což je další Ivanova posedlost. Důležitá role patří také Ivanově manželce Lucii i jejich dvěma dětem. Rodina přitom není jen okrajovou záležitostí, ale pevnou součástí děje.
Dokreslené situace
Na každý pád Svěrák nevytvořil přepis pomyslného filmového scénáře, byť lze děj takto chápat. Jeho postavy mají literárně propracovaný charakter, dialogy pomáhají dokreslit situaci i popohnat děj dál. Je tu i autorova snaha vypointovat prakticky každou situaci trefnou poznámkou či komentářem jedné z postav. Z pohledu popsaných tří nejdůležitějších motivů románu i z hlediska psychologie postav jsou docela podružné disputace na téma, nakolik „byl komunismus ve skutečnosti pro ty malé země ve východní Evropě, Pobaltí a na Středním východě požehnáním“.
Podobně publicisticky působí i poznámky o setkávání Sylviiných partnerů s Gorbačovem, bez něhož by se politické změny neudály.
Dokonce i připomenutí útoků na Ameriku v roce 2001 je z pohledu struktury i děje románu docela nadbytečné. Nijak neovlivní charaktery ani jednání Svěrákových hrdinů, maximálně připomene, že se děj odehrává na konci 20. století a v prvních letech nového milénia.
Přesto Svěrák napsal působivý a v jistém slova smyslu i objevný román o dnešním světě nejenom filmové branže.
Může se vám hodit na Zboží.cz: