Článek
Po dlouhých osmdesáti letech se dostává na světlo jeho soubor snímků, které ve své době byly skoro až senzací. Vystaveny budou do 22. dubna v pražské Galerii Josefa Sudka.
V roce 1911 vystoupil Zych v českém výstavním prostředí s něčím dosud nevídaným a odvážným – ženským aktem. Většinou mu pózovala jeho manželka Hedvika nebo její sestra.
V té době byl fotografický akt kontroverzní útvar, na konci devatenáctého století se za jeho ztvárnění mohlo jít dokonce do vězení. Autoři též museli povinně uvádět stáří svých modelek.
Podle dobových svědectví byla Zychova tvorba přijata nadšeně a okamžitě ji (vedle slavnějšího profesionála Františka Drtikola) mnozí dávali za příklad dobrého umění.
Podle kurátora výstavy Jana Mlčocha patřil Zych k nepřehlédnutelným osobnostem při prosazování moderní fotografie v českých zemích.
Jeho snímky jsou kultivované a decentní akty v sošných pózách odkazují na světoznámé malíře.
Po vzniku Československa Zych působil jako vrchní technický rada na ministerstvu veřejných prací a mohl se věnovat svému koníčku s ještě větší intenzitou. Ve 20. letech se stal jedním z prvních stoupenců nemanipulované fotografie podle příkladu Drahomíra Josefa Růžičky, jenž byl čestným členem Klubu fotografů amatérů, který Zych v roce 1908 spoluzakládal.
Avantgardní experimenty nicméně Zycha nezaujaly. Věnoval se tedy také krajinářské tvorbě i dalším žánrům v duchu aktuální fotografie propagované klubovým kolegou Jiřím Jeníčkem.