Článek
Snímek vyhrál letos na festivalu v Jihlavě Českou radost i Cenu diváků, vysílala jej Česká televize a nyní vyšel také na DVD. Zdroj je ironicky rámován animovanou sekvencí, která připomene nadsazenou agitku. Filmař Martin Mareček a pracovník organizace CEE Bankwatch Network Martin Skalský se ale vypravili do Ázerbájdžánu, aby tam v poloilegalitě natáčeli, co se doopravdy děje na druhé straně potrubí, kterým k nám proudí litry černého zlata - nafty. Tedy, kde je zdroj, řečeno s názvem filmu, nikdy nekončící suroviny, díky níž můžeme jezdit automobily.
Jejich pohled na zemi obdařenou ropným bohatstvím nenabízí jen to, co můžeme jinak vidět v televizi nebo ve statistice ekonomických čísel. Mareček se Skalským ale vidí a hlavně ukazují zanedbané pláně, kde se mezi vrty procházejí "radioaktivní krávy". Naftaři, jež opěvoval Brežněv jako ty největší hrdiny Sovětského svazu, dostávají na práci roztrhané tepláky a desetitisíce státem zastrašovaných obyvatel živoří na zamořeném území.
V obchodě se zatím prodávají matrjošky s obrázky představitele tuhého režimu prezidenta Alieva, ale i George Bushe či Usámy bin Ládina, zatímco se na ředitelství těžby a na úřadech "matrjoškově" chovají samotní ouřadové. Ti zásadně nezvedají telefony, ač hlavy pomazané bystře poznají, že když to zazvoní jedenáctkrát, bude to z ministerstva.
Mareček dovede vystihnout mimovolnou grotesknost státního korporačního systému, z kterého mrazí, stejně jako kdysi pozorně zachytil pražské zasedání MMF a Světové banky ve filmu Hry prachu. Zatímco byli špehováni tajnou policií, šikanováni úřady, podařil se jim se Skalským v pravém slova smyslu "aktivistický" dokument. Ne náhodou se v Ázerbájdžánu stal součástí disentu.
Oba se odvažují ukázat, kdo je vinen a kdo špinavému dílu napomáhá - zahraniční investor British Petrol, který zde staví obří ropovod za cenu vyvlastňování pozemků a umlčování obyvatel. Celý mechanismus udržujeme v chodu i my sami každou kapkou zakoupeného benzínu.
Film je odvážný stejně jako provokativní. Vyvstává před námi obraz nadnárodní společnosti (málem chobotnice), která může k tvorbě zisku bezostyšně využívat zkorumpovaný režim a decimovanou společnost. Vzbuzuje otázky, co proti tomu můžeme udělat my. Omezit spotřebu? Nejezdit autem? To asi těžko. Jistotou je jedině vědomí, že kdyby z takového kšeftu vycouval BP, tak přijde nějaká jiná nadnárodní firma.
Zdroj ČR (2005), 75 minut, Scénář: Martin Mareček, Martin Skalský, režie, střih, zvuk: Martin Mareček, kamera: Jiří Málek