Článek
Až do 12. září je v Topičově salonu prezentováno dílo Ivana Ouhela (1945), člena skupiny 12/15 – pozdě, ale přece, který je výraznou osobností starší malířské generace. Výběr z posledních let autorovy tvorby připravil kmenový kurátor výstavní síně Jan Rous, který expozici nazval Proměny krajiny/konstrukce prostoru.
Ouhelova tvorba je s krajinou osudově provázána. Zůstává z ní však „jen“ dojem, pocit, světlo, kompozice a barva, která se ve vzpomínkách obohacuje o osobní konotace a mění tak odstíny ve službách výtvarného záměru tvůrce.
Krajinu přepisuje do základních geometrických tvarů
Ouhel krajinu pojímá ve výtvarné zkratce, přepisuje ji do základních geometrických tvarů a grafických znaků tak, že místy připomíná kompozice Nicolase de Staela. Jeho vymezení tvaru se v posledních letech vyjasňuje a barevnost je čím dál více pročištěná. Barva se prosazuje ve své hmotě – variuje od lazury přes nedořečené stopy polosuchého štětce po pastózní, reliéfní nánosy; od strukturálně pojednaných po čistě natřené plochy.
Pro Ouhelovu tvorbu především z posledních let je charakteristický kontrast přesně definovaných geometrických konstrukcí a volných kresebných tahů, živelně promalovaných ploch konfrontovaných s precizně vykrytými, tedy střet racionálního a divokého, přirozeného a umělého, intelektuálního a emocionálního.
Nejen pro možnost srovnání uměleckého vývoje je výstava v Topičově salonu doplněna ukázkami z autorových starších grafických prací a jeho ilustrací k Holanovým či Sovovým básním.
