Hlavní obsah

Proklatý bídák aneb Jak se překládají anglické vulgarismy

Už jste viděli v televizi nějaký film, kde gangsteři používají slova jako "proklatě" a "bídáku"? To měl asi překladatel slabou chvilku. Dobří překladatelé chodí do škol či klubů, aby pochytili nejnovější trendy.

Článek

Překlad některých filmů v českých televizích je poněkud pochybný, na druhou stranu je pravda, že nikdo nemůže znát všechna slova - slovníky aktuálních vulgarismů buď neexistují, nebo rychle zestárnou.

Není proto nad vlastní průzkum v autentickém prostředí. Překladatelé proto pronikají prostřednictvím svých dětí mezi ty nejkreativnější - teenagery, u nichž se často jazyk liší od třídy ke třídě.

"Úžasným zdrojem inspirace jsou nyní také zveřejňované policejní odposlechy, nebo prostě chodíme a 'nasloucháme lidu', nenápadně přikládáme ucho k rozhovorům," říká tlumočnice a překladatelka Dana Hábová. Na téma překládání vulgarismů uspořádal Klub kultury překladu seminář, mluvilo se především o překládání filmů.

Historie používání vulgarismů ve filmu je podle Hábové relativně krátká, dva anglické nejpoužívanější vulgarismy, často překládané jako "zatraceně" vypustili herci z úst až koncem 60. let. V Hollywoodu totiž od 30. let platil takzvaný Production Code neboli Haysův kodex pojmenovaný podle Williama Hayse, prezidenta asociace, jež měla za úkol bdít nad všemi problémy kolem filmu. Za špatnosti, které by se ve filmu neměly objevovat, považoval třeba "nadměrné či chlípné líbání", sex se zvířaty i sexuální vztahy mezi bělochy a černochy.

Strážcům dobrých mravů nevadily jen vulgarismy, ale kodex zakazoval i slovo God (bůh), pokud se použilo ve smyslu, který nebyl dostatečně důstojný. "V roce 1953 byl zakázán film Měsíc je modrý, kde se používala slova 'panna' a 'těhotná'," uvedla Hábová. Kodex však byl postupně zmírňován až byl v roce 1966 revidován a za dva roky nato se již ve filmu objevilo klíčové slovo všech anglických vulgarismů, tedy "fuck".

V roce 1968 pak vznikl systém, který filmy i podle obsahu vulgarit známkuje. I překlady vulgarismů v literatuře a filmu mají svou historii - před rokem 1989 čeští překladatelé zejména západní autory co do užívání vulgárních výrazů lehce cenzurovali, aby text vůbec mohl vyjít. "Před vydáním Milence Lady Chaterleyové mi řekli, že označení ženského přirození může být maximálně dvakrát na stránce - jinak to nevyjde," řekl překladatel a zaměstnanec tehdejšího Odeonu Zbyněk Černík.

I takové slovo "shit", které se na plátně poprvé objevilo v roce 1967 ve filmu Chladnokrevně, se tehdy překládalo jako "k ďasu". Dnes již překladatelé nemusejí autocenzuru uplatňovat, nicméně nechávají si volné pole působnosti v tom smyslu, že ne všechny vulgarismy převedou, a ne všechny také počešťují tím nejvulgárnějším výrazem, který najdou.

Slovo "fuck" totiž v angličtině už téměř ztratilo význam, stalo se výplní věty, má funkci jakéhosi interpunkčního znaménka. Ve filmu Martina Scorseseho Mafiáni se objevilo 246krát - podle překladatelů nemá cenu každé z nich přeložit, titulky by pak neobsahovaly nic jiného. A na překlad takového vycpávkového slova se krásně hodí naše staré dobré "ty vole", říkají překladatelé. Někdy by také přesný překlad sprostého slova z celé věty příliš vyčníval. Vždy je třeba brát ohled na celý systém jazyka, na jeho tradici. 

Související témata:

Výběr článků

Načítám