Článek
Od 28. září do 9. února 2025 je zde k vidění jedinečná výstava malíře Marka Chagalla (1887-1985), který patří k největším umělcům 20. století.
Expozice představuje 100 děl, od raných obrazů namalovaných v Rusku v letech 1908-1910, přes poetické kompozice z pařížských let 1910-1914, až po velké formáty, které maloval na jihu Francie do 80. let minulého století.
Poetika skrze smutek
Říká se, že k poetickým obrazům M. Chagalla nemá nikdo vlažný vztah. Buď se nám absolutně nelíbí, nebo je naopak milujeme!
Praha je město se silným smyslem pro design, říká umělec Manuel Bonfanti
Jestli ale patříte mezi jeho obdivovatele, nevadí vám, že vzduchem létají koně, na střeše hrají houslisté a postavy se zmenšují či zvětšují nikoliv podle zákonů perspektivy, ale jejich významu.
Když stojíte před jeho obrazy, prostě jen žasnete nad kompozicí a zářivými barvami červené, modré, zelené a žluté. Pohltí vás tajemná až duchovní aura, tenká hranice mezi realitou a snem, nádherná poetika.
Nenechte se ale zmýlit pozitivitou a vřelostí obrazů. Život Marka Chagalla byl plný smutku, ztrát, odchodů a smíření.
Tvořit pro něj znamenalo utíkat z reality do fantaskního světa. Známé obrazy svatebních párů milenců, plné lásky a něhy, vznikly třeba jako bolestná vzpomínka na manželku Bellu, která předčasně zemřela.
Dva domovy: Vitebsk a Francie
Marc Chagall pocházel z židovské rodiny v pravoslavném Rusku. Do srdce se mu navždy obtiskla jeho rodná země, a hlavně malé město Vitebsk (dnešní Bělorusko - pozn. red.).
Folklór, místní tradice, kostely, křivolaké dřevěné domy, synagogy na obrazech jsou zkrátka vitebské. Je to nostalgická vzpomínka a smutek po zemi, již se rozhodl opustit.
Stalo se tak po roztržce s umělcem polského původu Kazimírem Malevičem. Poetické obrazy Chagalla totiž nezapadaly do tehdejších ruských ideálů abstraktní avantgardy. Byl svůj, nechtěl se přizpůsobit, a tak raději odešel.
Druhým domovem se mu stala Francie. Když uvidíte na jeho obrazech kohouta (Galský kohout, státní symbol Francie - pozn. red.) či Eiffelovu věž, cirkus a klauny, veselé tance vyjadřující touhu po svobodě, bude vám jasné, že je namaloval v této zemi.
Ve Francii se také proměňuje jeho kompozice. Na obrazech se překvapivě objevují velké monochromatické plochy modré a červené barvy. Má to svoji logiku. Pracuje na monumentálních dílech, středověkých vitrážích v Remeši a techniku zářivých ploch promítá i na malbu.
Marc Chagall
Umělec Marc Chagall (1887-1985) se narodil v rodině židovského venkovského obchodníka. Dětství prožil poblíž malého města Vitebsk v Rusku, dnes Bělorusku.
Malířství studoval v Petrohradě, ale v rodné zemi nezůstává.
Po roztržce s ruskou avantgardou odchází do Francie. Během druhé světové války, když nacisté okupují Francii a začíná deportace Židů, se přesunuje na čas do Spojených států amerických. Po válce se do Francie natrvalo vrací.
Má vlastní umělecký styl, odmítá zavedená pravidla. Umění je pro něho výraz stavu mysli a duše. Ovlivněn je částečně expresionismem, symbolismem a kubismem. Někdy je zařazován mezi surrealisty, ale on osobně pozvání do jejich skupiny odmítá.
Přestože většinu života prožil v cizině, pouto ke své rodné zemi nikdy nepřetrhal. Ve svém životopisu se upřímně vyznává: „Miluji Rusko.“ Zemřel ve věku 97 let ve Francii, pochován je na hřbitově v Saint-Paul de Vence.
Symbolika a judaismus
Téma zrození, mateřství, rabíni, židovská symbolika má v jeho tvorbě hluboké kořeny. A vždy je spojeno s velmi osobními zkušenostmi.
S nástupem Adolfa Hitlera k moci začne být očerňován jako zdegenerovaný umělec. Po kolaboraci vichistické Francie s nacistickým Německem raději s rodinou utíká do USA.
Má ale pocit vysídleného člověka, který je cizincem v cizí zemi. Dokonce se odmítá učit anglicky a zoufale touží po návratu do Francie. Což se mu po válce podaří.