Článek
Když jsem poprvé viděl komika Sachu Barona Cohena asi před dvěma lety na stanici RTL, připadal mi celkem originální, i když tenkrát ještě neměl tak vybroušený styl jako nyní. Jeho nový film Borat (český oficiální název: Borat, nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu) je ale nejlepší a nejkontroverznější komedií roku 2006. Herecký výkon v hlavní roli (Sacha Cohen) by si zasloužil 10 Oscarů.
Borat posunul hranice filmové legrace. Třeba v komediálním využití (zneužití?) neherců, filmové hudby či prvků romantického kýče se dostal hodně daleko. Je smutné, že spousta lidí film nepochopila (např. kazašská vláda či jedna německá organizace bojující za práva menšin) a myslí si, že Borat jen vypráví sprosté vtipy o cikánech. Borat nezesměšňuje Romy a Židy (Cohen sám je židovského původu), on zesměšňuje především Ameriku, její omezenost, xenofobii, pánbíčkářství, nedostatek individuálního myšlení a všeobecně vládnoucí komerci.
Přinesl nový typ politické satiry, která je ještě drsnější než legendární "operace kryjte se za negry" ze South Parku a samozřejmě se spoustě lidí nelíbí. Ano, bruslí na tenkém ledě fekálního humoru, ale jde o to, jak to dělá.
Wass Up Vanilla Face?
Borat se obzvláště zaměřil na bílé Američany střední třídy a "rednecky" (americké burany), i když pár minut věnuje i zkomercionalizované hip-hopové kultuře. "Ukážete mi, jak se mám oblékat?" ptá se s předstíranou stupiditou mladých černošských hip-hoperů a ti mu ochotně ukážou, jak nízko se nosí kalhoty. V luxusním hotelu pak před nic netušícím bílým personálem využije černošského slangu a způsobí skandál svým "Wass-up? Hejbni kostrou, negře!" Upjatý recepční okamžitě volá policii.
Jeho základní metodou je zapojení nic netušících neherců do trapných situací, ve kterých je nutí říkat pravdu, která by asi normálně neprošla přes síto politické korektnosti. K tomu si stvořil postavu "kazašského" reportéra" Borata. Má mimořádný talent vyždímat z trapných situací maximum.
K nejdrsnějším patří večeře s dobře situovanou bílou rodinou a pastorem. Když jakoby nechtěně urazí pastorovu manželku, doslova cítíte atmosféru, která by se dala krájet. Boratovi to ale nestačí. Jde nahoru a přinese cosi v igelitce, aby donutil manželku hostitele vysvětlovat "zaostalému Kazachovi" funkci záchodu. Když žena snaživě žvaní, "jak velké jsou kulturní rozdíly, ale z toho milého mladého muže by jistě dokázala udělat Američana", donutí vás brečet smíchy. Scéna opět končí přivoláním policie.
Borat předvede řadu dalších kousků. Např. vypráví o vraždění homosexuálů v Kazachstánu a donutí jednoho upřímného Američana, aby řekl, že "oni v Americe se snaží o něco podobného", nebo se zeptá obchodníka se zbraněmi "co je nejlepší proti Židům" a ten mu bezelstně a ochotně poradí "ráži 9 milimetrů". Vrcholem je stadión plný Američanů, tleskající větám "podporujeme vaši teroristickou válku" a "Bush vypije krev všech mužů, žen a dětí v Iráku."
Buran a buranissimus
Skvěle využil i seriál Pobřežní hlídka a hlavní představitelku Pamelu Andersonovou. Scéna, kdy na základě pornofilmu zjistí, že jeho vyvolená "žena jménem C. J. z městečka Hasselhof" není pannou, je prostě kouzelná. Vzápětí leží na chodníku a hluboce trpí, přičemž vydává různá citoslovce "uááá - gruééé".
Film Borat je nesmírně originální, ale přesto něco připomněl - Polívkovu hereckou definici buranství z filmu Dědictví aneb kurvahošigutntág. (Borat dokonce Polívku v něčem připomíná i vzhledově - např. příšerné trenýrky, tílko a hubené nohy). Pokud byl ale Polívka super buranem, pak Borat je buranissimem.