Hlavní obsah

Přicházejí Jan Svěrák a jeho filmový plyšák Kuky

Právo, Věra Míšková

Tři roky po diváckém úspěchu komedie Vratné lahve, kterou režisér Jan Svěrák natočil podle scénáře svého otce Zdeňka a kterou v kinech vidělo více než 1,2 miliónu diváků, přichází režisér s rodinným snímkem Kuky se vrací, k němuž si napsal scénář sám.

Článek

Film je příběhem šestiletého Ondry, který se musí rozloučit se svou milovanou hračkou, růžovým plyšovým medvídkem Kukym. Ondra totiž trpí astmatem a maminka se rozhodne vyhodit Kukyho do popelnice, aby nezhoršoval synkův zdravotní stav.

Po tomto nešťastném zážitku začne naplno pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá Kukyho dobrodružství v neznámém přírodním světě. Ostatně kdo ví – možná je to jen sen, ale možná se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života…

Do role Ondry režisér obsadil vlastního syna Ondru, ale hlavní role v tomto dobrodružném i poetickém rodinném příběhu nepatří jemu ani jeho rodičům, které hrají Kristýna Fuitová-Nováková a Filip Čapka. Ty přebírají hrdinové ze světa dětské fantazie.

„Dlouho jsem toužil udělat film, v němž bych se mohl věnovat drobným detailům – hmyzu, světlu v listí, letícímu chmýří. Celkově mne zajímalo, co se na scéně odehrává, když herci odejdou. Různě jsem to do svých filmů pašoval, ale šlo to těžko,“ vysvětluje Jan Svěrák impulzy k natočení filmu, jehož hlavními, ale nikoliv jedinými hrdiny jsou loutky.

„Napadlo mne tedy změnit měřítko a zasadit příběh přímo do mikrosvěta, jeho protagonisty udělat dostatečně malé, aby kořeny stromu byly dekorací, světlo v malinových listech dělalo atmosféru, chmýří bylo rekvizitou a veškerý hmyz byl přirozeným komparsem,“ dodává režisér.

Kuky se vrací je film ojedinělým způsobem zaměřený na rodinné publikum, protože by se na něm měli bavit rodiče stejně jako děti. Je i velmi netradiční a moderní kombinací hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů.

Natáčení vleže a v lese

Jan Svěrák chtěl pracovat s loutkami v živé přírodě, a tím ji zapojit do hry. To ale vylučovalo běžný způsob animace po jednotlivých oknech. „Stále jsem dělal nějaké zkoušky – s figurkami z lega doma na video i s velkou kamerou na film, protože mne třeba zajímalo, co při jakém zaostření uvidíme – zda s postavou pět centimetrů od objektivu nezůstanou z okolní přírody jen rozmazané fleky,“ říká režisér, který pak nezřídka natáčel vleže na lesním porostu.

Samo hledání exteriérů bylo velmi náročné. „Je to pohádka a v pohádce musí být všechno pohádkové,“ vysvětluje Jan Svěrák.

„Když hrdina bydlí na tajemném stromě, tak to musí být opravdu tajemný strom. A když je zima v lese, tak nestačí pocukrované smrčiny, to musí být peřiny jako v Mrazíkovi. Ale protože tohle všechno nenajdete na jednom místě, stal se z natáčení takový výlet po vlastech českých.“

Natáčení bylo původně plánováno na 35 dní, aby se posléze protáhlo na 100 dnů a odehrávalo se v několika etapách postupně od roku 2008. Tuhá zima se točila na Ještědu, zajímavé kořeny u Bechyně, mechový les a potok na vrchu Melechově, borovice a skály u Drábských světniček, nejkrásnější listnatý les byl na podzim natáčen ve Voděradských bučinách u Jevan, zajímavá červená půda se našla v okolí Nové Paky a konečně k tajemnému svícnovému smrku si štáb vyrazil až k Vyškovu

u Brna. Nezvětšil se jen počet natáčecích dnů, ale i řada dalších věcí.

Z původně plánovaného malého filmu, pro který režisér počítal pouze s úzkým šestičlenným štábem spolupracovníků, se projekt natolik rozrostl, že se nakonec na natáčení podílel tým šedesáti lidí.

Triky v počítačích a triky na zvířata

Počítačových triků je ve filmu Kuky se vrací třikrát víc než v zatím nejnáročnějším Svěrákově snímku Tmavomodrý svět. Původně měly být použity výhradně k vymazání drátků, kterými filmaři vodili loutky, ale nakonec je tvůrci využili i na spojování záběrů, aby mohlo v jedné scéně hrát třeba třicet loutek najednou.

Také pro herecké scény loutek a živých zvířat se počítač ukázal jako nepostradatelný pomocník. Veverky, ježek, ptáci, liška, motýli, vážky, včely, mouchy a pes – všechny snímala kamera trpělivě několik hodin, dokud neudělali pohyb, jaký si režisér představoval. Tak třeba ptáci se natáčeli u krmítka celé dva dny, ale úplně nejhorší prý byly plaché veverky – s těmi musel být kameraman ve studiu sám, a osmělily se až po šesti hodinách.

„Říká se, že čas nejde vrátit. Napořád samozřejmě ne, ale na chvíli se s námi do dětství vrátit můžete,“ říká v upoutávce Zdeněk Svěrák, který ve filmu namluvil jednu z loutkových postaviček.

Tak se tedy těšme, premiéra rodinného dobrodružného filmu Kuky se vrací, v němž uvidíme mimo jiné Oldřicha Kaisera v roli bezdomovce a hlasy loutkám propůjčili například Jiří Macháček, Jiří Lábus či Petr Čtvrtníček, je naplánována na 20. května 2010.

Související témata:

Související články

Svěrák ukázal svého Kukyho v traileru

Režisér Jan Svěrák pustil na internet první ukázku ze svého filmu Kuky se vrací. V krátkém traileru se objevuje plyšový hrdina Kuky, který se ztratí v lese...

Výběr článků

Načítám