Článek
Autorka dobře zná nemocniční prostředí i personál v něm pracující. To je zřejmé z každé stránky. Vystudovala střední zdravotnickou školu a filozofii na Masarykově univerzitě. V nemocnici pracovala jako sestra. Sama se nijak netají tím, že se s ní život nemazlil a ani ona s ním. Snad i proto jsou její prózy tak působivé.
První beletristickou prací byl autobiografický román Já jsem hlad (2009), ve kterém se vyrovnala se svou anorexií. Literatura se jí stala vášní. Čas šel dál a loni vydala román Dědina, v němž se vydala na současnou vesnici. Opět za tím byla inspirace vlastním dětstvím a výsledkem bylo veselé i smutné čtení o plnokrevných postavách dnešního světa.
Pravda, v Gráblově případě se zdá, že se neodehrává nic neočekávaného. Je to muž uvědomující si ubývající síly. Manželka, která ho už tolik neobdivuje, je zastíněna mladším typem, mladou a půvabnou sestřičkou. Jenomže to všechno je jakýsi úvod k opravdovému ději.
Až potom si musí Grábl uvědomit, jaký opravdu je i co od života chce. Nebo spíš kolik je sám ochoten obětovat či přesněji investovat. Nejde o peníze, ale o životní hodnoty a věrnost s jejich prosazováním spojenou.
Každou novou knihou se styl Petry Dvořákové stává zralejším. Témata poutavějšími. Není proto divu, že ji čtenáři svým zájmem řadí spolu s Alenou Morštajnovou či Petrou Soukupovou k nejvyhledávanějším současným českým autorkám.
Může se vám hodit na Zboží.cz: