Článek
Diváci se přišli s Kubišovou rozloučit. Chtěli vzdát hold nejen jejím písničkám a kariéře, nýbrž také lidství, životní odvaze, pokoře a ochotě pomáhat. Hovořili o tom v na úvod koncertu promítaných šotech Petr Malásek, Ondřej Vetchý, Jitka Zelenková, Lucie Bílá a Karel Gott.
Po vstupu moderátorské dvojice, jež večer uvedla, nastoupila na pódium nejprve skupina Petra Maláska a za aplausu diváků pak Marta Kubišová. V černých šatech se posadila na židli, kterou měla připravenou uprostřed scény, a vystoupení zahájila písničkou Někde musí být ráj. Po ní a všech následujících skladbách opanoval prostor Lucerny potlesk, jenž s přibývajícím časem sílil. Obecně je to prvek, který charakterizuje všechny koncerty probíhajícího turné Marta naposledy, jež připravila agentura VDN Promo.
Marta Kubišová zpívala všechny své slavné a důležité písně.
Prvním hostem Marty Kubišové byla zpěvačka Lucie Bílá. Společně zazpívaly písničku Dobrodružství s bohem Panem, Bílá pak sólově přidala ještě jednu.
V další části večera představila Kubišová mimo jiné skladbu Nechci být ta druhá. „Je to písnička, kterou před dvaceti lety napsali pro můj recitál v pražském Divadle Ungelt Petr Malásek s Václavem Koptou. Podle ní se ten pořad jmenoval,“ vysvětlila.
S Ungeltem je spojené i její umělecké přátelství se zpěvačkou Anetou Langerovou, již pozvala na pódium rovněž. Zapívaly písničku Život není pes, kterou v roce 2014 nahrály pro dokument Olgy Sommerové Magický hlas rebelky, a Langerová s akustickou kytarou a za doprovodu Petra Maláska od klavíru přidala píseň Voda živá.
Marta Kubišová v pátek v Lucerně.
Za okamžik se na skromně a přitom vkusně vyhlížející scéně objevil herec Ondřej Vetchý, který přišel Kubišovou pozdravit přímo ze svého představení. „Chci vám poděkovat i za to, že jsem mohl žít ve vaší době,“ řekl a poděkoval jí i za kolegu Petra Nárožného, jenž prý v té chvíli zdržoval spád rozehraného divadelního představení v nedalekém Činoherním klubu proto, aby mohl Vetchý do Lucerny zaběhnout.
Pokud nikoli do té doby, pak právě s příchodem Vetchého a jeho slovy byla jasné, s jak silnou osobností se diváci v Lucerně na její hudební cestě loučí. Nálada, která v tu chvíli prostor ovládla, byla uctivá a zaváněla časy, kdy se v zemi měnil režim, lidé měli velká očekávání a ještě drželi spolu.
Posledním hostem večera byl Václav Neckář. Kubišové přímo na pódiu zazpíval skladbu Podej mi ruku a projdem Václavák. Došlo při ní k dojemnému momentu, to když měl zpěvák upřímnou potřebu vzdát své kamarádce hold tím, že před ní poklekne. Koleno ho ale v tu chvíli odmítlo poslechnout, a tak na okamžik zavrávoral. Upadnutí však zabránil a za svou rozhodnost si vysloužil potlesk.
Velký sál Lucerny praskal při koncertě Marty Kubišové ve švech.
Ředitelka vydavatelské společnosti Supraphon Iva Milerová a její kolega Zdeněk Brouček předali Kubišové multiplatinové ocenění za desku Songy a balady, které se v součtu prodalo na 420 tisíc kusů. Koncert pak vstoupil do svého finále, jež se plynule přehouplo v přídavek, tedy i interpretaci písně Modlitba pro Martu. Při ní všichni lidé v Lucerně uctivě stáli tak, jako by zněla národní hymna, někteří z nich měli prsty ruky ve tvaru písmene „V“ a další slzeli dojetím v emotivní síle okamžiku.
„Netušila jsem, že mám tak úžasné publikum,“ řekla v závěru večera na rozloučenou Marta Kubišová, když sálem zněl dlouhý potlesk a diváci stáli na nohou. Vzdali tím obdiv talentované, silné a přátelské ženě, která se rozhodla strávit další roky svého života již mimo hudební scénu.