Článek
Tvůrce od sebe časově dělí celé století. „Oba ale fascinoval svět luxusních značek, krásy, elegance a přepychu,“ řekl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil.
Jak vznikl nápad uspořádat tuto výstavu?
Na léto jsme chystali úplně jinou výstavu, projekt unikátních kusů francouzské módy šedesátých a sedmdesátých let doplněných uměním, které módní návrháře inspirovalo. Kvůli koronaviru jsme ji ale museli zrušit. Doufám, že to nebylo natrvalo, že ji zrealizujeme třeba příští rok. Ale v tuto chvíli je odložena.
Hledali jsme tedy nějakou alternativu na léto. Něco, co by oslovilo návštěvníky, protože doufáme, že v létě se do Prahy přijede podívat víc Čechů. Napadl nás Alfons Mucha, ale nechtěli jsme dělat jeho samostatnou výstavu, protože ta už se konala mnohokrát. Chtěli jsme novou, která bude zajímavá, pro někoho možná provokativní.
Náš hlavní kunsthistorik Karel Srp přišel s nápadem konfrontovat díla Alfonse Muchy a Pasty Onera, populárního výtvarníka, který vzbuzuje emoce. Mezi jejich pracemi jsou určité paralely. Pasta Oner používá podobné náměty, podobnou techniku, akorát tvoří o sto let později. Myslím si, že to je zajímavá výstava, která nenechá nikoho chladným. Ale výstava má vyvolávat otazníky a emoce.
Instalace výstavy
Co všechno můžeme vidět?
Více než dvě desítky děl Alfonse Muchy, celou řadu plakátů, které známe a jejichž reprodukce máme třeba i doma, a více než deset děl Pasty Onera.
Na výstavě je také výjimečné plátno Alfonse Muchy. O co jde?
Je vystaveno naprosto unikátní dílo nazvané Doba římská a příchod Slovanů, které předznamenává slavnou Slovanskou epopej. Je to jeho velkoformátový obraz, který namaloval pro pavilon Bosny a Hercegoviny na světové výstavě v Paříži v roce 1900.
Vyzkoušel si na něm historická témata a velký formát. Viděl, jak dobře působí, že ho kritika dobře přijala, a to ho inspirovalo právě ke Slovanské epopeji. Toto dílo není až tak známé, nebylo řadu let vystavováno.
Prý jste ho objevil v depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea?
Musím poděkovat paní ředitelce Heleně Koenigsmarkové z Uměleckoprůmyslového muzea, která má ráda Museum Kampa, a když jsem se ptal, jestli nemají nějakého Muchu, kterého by nám mohli zapůjčit, víceméně nám ho nabídla.
Jsem rád, že je Uměleckoprůmyslové muzeum spoluorganizátorem výstavy. Na tomto příkladu je vidět, že Museum Kampa, byť malá, privátní instituce, může spolupracovat s kamennou státní institucí. A tahle velkorysá zápůjčka posouvá výstavu do úplně jiné kvality. Když už nemáme v Praze vystavenou Slovanskou epopej, budeme mít vystaveno toto velkoformátové dílo.
Má zvláštní tvar. Proč?
Protože kopíruje pařížský pavilon. Kde byla původně okna, jsou otvory, takže je tvar nepravidelný. Je to celkově zajímavá koncepce, v níž si Mucha vyzkoušel, že mu velké formáty svědčí.
Může se vám hodit na Firmy.cz: