Článek
Lístek na jeden den stál osm dolarů, ale když stovky tisíc příchozích (některé odhady mluví až o půl miliónu) prolomily vratké bezpečnostní zábrany, neplatil nikdo nic. Představilo se na čtyřicet účinkujících, mezi nimi Carlos Santana, The Who, Ten Years After i Jimi Hendrix, který sešlost uzavřel 18. srpna 1969 ráno.
Tvrdí se, že největší festival hudební historie byl současně labutí písní květinového hnutí hippies, které ovládlo americkou mládež v šedesátých letech. Současně byl kolikátým už potvrzením velkolepého nástupu rock"n"rollu. Od té doby ho musel brát každý smrtelně vážně.
Minuly roky a hlavy pomazané chtěly Woodstock oživit. Druhé dějství se konalo pětadvacet let po premiéře 12. - 14. 8. v Saugerties. Přišlo 450 tisíc diváků a rozdováděli je Peter Gabriel, Aerosmith, Bob Dylan, Metallica, Green Day a další. Lístek stál kousek přes osmdesát dolarů a za tím vším už se dávno neskrývala jenom láska k hudbě. Platilo se za všechno.
Morální ránu dostal Woodstock následující, konaný na letecké základně Grifiss v New Yorku 23. - 25. 7. 1999, třicet let po velké slávě. Přišlo sice "jen" 200 tisíc diváků, ovšem ti z akce učinili hotové peklo.
Když hráli Red Hot Chili Peppers, rozdělali rozjaření mládežníci v areálu ohně. Během dalších hodin dostala policie hlášení o čtyřech znásilněních. Podle očitých svědků nebyla mnohá další vůbec nahlášena a na veřejnost se dostalo svědectví muže, který viděl hromadné znásilnění během koncertu Limp Bizkit.
Letos, byť je to kulatých pětatřicet let, se žádný oficiální Woodstock ve Spojených státech nekoná. Přitom by měl, protože ten původní festival byl ryze mírový. Před pěti lety byly ale staré květinové ideály notně poplivány, takže nepustit se do dalšího repete je možná to nejlepší, co lze v tomto čase dělat..