Pražský orloj stvořil mistr z Kadaně, Jirásek nás napálil

Lidé šíří pohádku o Hanušovi kvůli spisovateli Aloisi Jiráskovi. Ve Starých pověstech českých napsal, že Hanuš postavil pražský orloj a konšelé pak dostali strach, aby podobný neudělal i v jiných městech. Proto jej měli nechat oslepit. Ve skutečnosti žil pražský mistr Hanuš až dlouho po vzniku orloje a byl jeho správcem.

Kdo byl mistr Mikuláš z Kadaně? O hodináři ze starobylého podkrušnohorského města s unikátním klášterem, hradem a bílou radniční věží se toho moc neví. Žil v letech 1350 -1419 a byl uváděn jako královský hodinář. Orloj sestrojil v roce 1410 pravděpodobně podle výpočtů mistra Jana Šindela, astronoma a matematika z Univerzity Karlovy. V metropoli strávil většinu dospělého života a také tam zemřel.

Je dost možné, že mluvil německy, s jistotou to ovšem říct nelze. Jeho orloj pochopitelně nevypadal jako ten dnešní, byl zřejmě jednodušší.

Mistra objevil v roce 1962 Stanislav Macháček. V archivu hlavního města Prahy našel opis listu (originál psaný německy se nezachoval) purkmistra a rady Starého Města Prahy v orlojnické knize. Tam se píše, že orloj stvořil roku 1410 Mikuláš z Kadaně a že o něj pečuje. Byl za to taky patřičně odměněn. Dostal dům, 3000 grošů a pravidelný roční plat 600 grošů.

„...mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium, v němž Slunce svůj pravý běh vykonává jako na obloze nebeské, přitom se spatřuje, jak Slunce každého dne vychází a zapadá ukazujíc poledne i půlnoc s rovnými i nerovnými hodinami, při tom jest také sféra, kteráž ukazuje každodenně na kterém znamením zlým nebo dobrým jest jako i kdy Měsíc přibejvá nebo ubejvá každé čtyři neděle, jako na nebi – tolikéž, kdy Měsíc nový neb na plně jest, nadto napsány jsou všickni svátkové přes celý rok na předním kole, kterážto kola s jejich hnutím mají třiceti kol s třimi tryby, kteréž davši k tomu své železo na svůj náklad a vedle smyslu svého s velikou prací udělal,“ uvádí listina.

„K tomu i udělal nová kola k velikému orloji v straně bicí s svým vlastním nákladem, kteréžto takové jeho náklady a těžké práce, kteréž městu tomuto k poctivosti činil a dále činiti bude při sobie pováživši.. Poněvadž každý dělník, aby mu mzda jeho dána byla hoden jest, protože jsme s dobrým rozmyslem naším svrchu psanému mistru Mikulášovi a dědicům jeho za odměnu učiniti a jemu dům dali vedle brány městské kdež se do Nového Města na Koňský trh jde po příkopích městských, blíže našich chlebných kotcův...“

Určité spekulace umožňuje větička „...aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil...“. Víme však, že hodiny byly na věži už v roce 1402. Orloj byl dokončen až 1410, Albrecht tedy mohl být správcem hodin. Nevylučuje se to s tím, že Mikuláš sestavil „astrolabium“ a „nová kola k velikému orloji“.

A jak Jirásek přišel na pověst o Hanušovi, kterou dokázal celé století mást veřejnost? Existuje údaj z roku 1490 (80 let po dokončení Mikulášova stroje), že orloj opravoval pražský hodinář Jan Růže, zvaný Hanuš. Kromě oprav dodal novou kalendářní desku.

Byl to Jan Táborský z Klokotské Hory (1500-1572), další ze správců orloje, který  uvedl jako autora Hanuše, protože starší listinu prostě nenašel. Jirásek informaci převzal a pověst byla na světě. Historici ji dávno vyvrátili, ale hezké příběhy mají mimořádnou odolnost.

Kadaňští ovšem takovou nepravost netolerují a na radnici si nechali přidělat pamětní desku (pro jistotu bronzovou), aby byla Jiráskova mystifikace jednou pro vždy vyvrácena. „Mikuláš z Kadaně. Na paměť královského hodináře a orlojníka, jenž roku 1410 sestrojil slavný staroměstský orloj v Praze,“ hlásá deska od uměleckého kováře Karla Melouna.