Hlavní obsah

Pražské Divadlo Na zábradlí uvádí Molierova Tartuffa

Právo, Jiří P. Kříž
Praha

Je divákovi z nejnovější inscenace Divadla Na zábradlí veselo i neveselo. S dramaturgyněmi Lucií Ferenzovou a Ivanou Slámovou přivedl režisér Jan Frič na scénu Tartuffe Games. Pozměněným titulem naznačili, že autory jsou pan Moliere a kolektiv.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Divadlo Na zábradlí

Článek

Tartuffovy hry, ale s ohledem na to, o čem herci hrají, spíše hrátky, věrně ctí půdorys skandálního mistrova kousku, který v roce 1664 rozběsnil svatouškovskou Společnost Nejsvětější svátosti tak, že i osvícený král Ludvík XIV. uložil hru na pět let k ledu.

Intelekt sílí v přetvářce

Novodobí libertinové ze Zábradlí necítí až tak moc velkou potřebu odhalovat přetvářku a strojené, avšak velice účelné současné vlezdoprdelkovství. Jejich společenská kritika se vydala snazší cestou, než jaká Moliera utrápila a přivedla ho až k smrti.

Frič nejenom postavami pánů Loyala a Ouředníka (Vladimír Marek, Leoš Noha) naznačuje slídivost estébáckých struktur minulého režimu a končí „viktorkami“ a všeobecným odpuštěním, podobným tlusté čáře za minulostí po sametovém převratu.

To není zklamání ze Zábradlí, protože tam už se skutečně odvážné opusy o našem současném marasmu hrály. Mám na mysli minimálně cyklus Má vlast Ivy Klestilové. Nejnovější svatouškové berou na sebe modré, oranžové i hradní masky a přisluhují vládcům, jak se dá.

Boří se ikony a fetiše

Tartuffe Games nejsou ale ve výsledku inscenací nezajímavou, spíše naopak. Hýří dvojsmysly, boří se v ní ikony a fetiše, jednou popíkovské, podruhé trempířské nebo kovbojíčkovské. To hlavní – téma přetvářky – pojali autoři obecněji, trochu podle Nietzcheho: „Intelekt, jakožto prostředek k uchování individua, rozvíjí své hlavní síly v přetvářce; neboť ona je prostředkem, jímž se uchovávají slabší, méně robustní individua, kterým je odepřeno vést boj o existenci pomocí rohů nebo ostrých dravčích tesáků.“

Na čem se divák popase, jsou perfektní herecká zcizení púvodních postav Molierovy komedie. V prvé řadě Pavla Lišky v titulní roli, Tartuffa tak důvěryhodného a zbožného, že by mu i dnes dokořán otevřeli vrata od arcibiskupské po prezidentskou kancelář.

Naše klidné domovy

Zaskvěla se Gabriela Pyšná v roli komorné Doriny odkudsi z brněnského štatlu. Výborným šantalou, ale zároveň unaveným manželským ironikem je Jiří Ornest jako Orgon. Pozornost na sebe strhává také Miloslav Mejzlík coby v ostražitosti nedůsledný Orgonův švagr Kleantes.

Z mladých na sebe nejvíc pozornosti upoutává Jaromír Nosek, extravagantní Damis…

Kostymérka Iva Němcová se zhlédla v módní baňatosti tvarů dámských rób, scéna Nikoly Tampíra ironizuje skleníkovost našich klidných domovů, kam ale posléze vtrhnou – třeba hrací automaty. Nebojte se na Tartuffe Games zajít. Pobaví vás.

Související témata:

Související články

Zlínské divadlo uvedlo komedii Larse von Triera

Komedie Dána Larse von Triera jsou zvláštní, jako je zvláštní provokativní, hlavně filmový „von“ sám. Do Zlína si na režii „komedie velmi současné“ Kdo je tady...

Výběr článků

Načítám