Článek
Lída měla smůlu. Jejím dočasným milencem, než mu ji Vůdce zakázal, byl druhý muž třetí říše, ministr informací a propagandy Joseph Goebbels. Právě tento výsek její složité cesty od vzestupu k pádu je hlavní zápletkou Útěků Lídy Baarové v opavském Slezském divadle. Podle hereččiných vzpomínek zaznamenaných Josefem Škvoreckým je napsali Jitka Škapíková a Michal Bureš.
Od portrétu ke karikatuře
Téma zvítězilo v opavském klání o titul na přání diváků. Spravedlivě dokládá, že lidé na Baarovou díky filmům pro pamětníky ani přes veškerou snahu jiného brutálního režimu, který ji definitivně vyhnal z vlasti do salcburského azylu, nezapomínají.
Není náhodné, že poúnorový režim dvě největší hvězdy českého filmu 30. a 40. let, ikony buržoazního umění, vyhnal - přesněji podařilo se jim uprchnout, protože jiné věznil deset let jen za to, že jim útěk nevyšel, nebo je doma zakázali - za internacionálně vlasteneckého pokřiku hned několika mladých Jiřin z Vinohrad. Ve snaze Lídu Baarovou, kterou zaníceně, poblouzněně a přesně interpretuje Sabina Muchová, rehabilitovat dopustili se ovšem mladí kumštýři neúmyslně dvou neodpustitelných zjednodušení:
Lídinu goebbelsovskou éru vylíčili s omluvným odstupem jako poblouznění vysoce postaveným, úlisným nacistickým gentlemanem, vstupenkou do německého filmu.
Škvorecký vzpomínky Baarové nijak nekomentoval. Ve chvíli, kdy ale Goebbels (Martin Valouch) vstoupí na jeviště, je třeba autorské interpretace. A ta chybí.
Obstojně jsou zachycena aspoň varování rodičů nebo Lídiny kolegyně Adiny Mandlové (o ní před časem hráli přesnější portrét Na Vinohradech). Na rozdíl od Goebbelse interpretace jiné postavy - vyšetřovatele ještě předúnorové Bezpečnosti Jakubem Stránským - figurky, která zločinností nesahá Josephovi zajisté ani po kotníky - je karikaturou. Protože se to dneska nosí?
Opravuji opravitelné
Léta po roce 1945 byla pro Baarovou mnohem nebezpečnější než míra opovržení před válkou a za ní. Jenom vzpomeňme, jak udavači, kolaboranti a fízlové zničili Krále komiků Vlastu Buriana! Karikatura je poloha lákavá, ale celek oslabující.
Slezské divadlo chválím za téma. Obrazem doby Útěky Lídy Baarové jsou. Stálo by ale ještě za zamyšlení, jak všechno zpřesnit. Nemívám ve zvyku opravovat režiséry, kritik má jen hodnotit. V tomto případě činím zřídkavou, a pouze nabádavou výjimku.
Slezské divadlo Opava - Josef Škvorecký: Útěky Lídy Baarové. Divadelní adaptace Jitka Škapíková a Michal Bureš. Režie Michal Bureš, dramaturgie Alžběta Matoušková, scéna a kostýmy Sylva Marková, hudba Richard Mlynář, výběr archívních snímků Gabriel Gössel, projekce Tomáš Hrůza. Česká premiéra 20. května 2012.