Praha představuje umění mimo hlavní proud

Výstavu připravil mezinárodní tým 18 kurátorů pod vedením koordinátora Tomáše Vlčka, ředitele sbírky moderního umění NG a prezidenta trienále Milana Knížáka, generálního ředitele NG.

Podle Knížáka bylo pracné najít pro trienále téma i koncepci. Na pondělní tiskové konferenci řekl: „Muzea výtvarného umění jsou si dnes podobná jako vejce vejci a my se nechceme podobat někomu dalšímu, chceme ukázat jinou tvář přemýšlení o životě, které se nazývá uměním.“ Tato výstava má podle něj otevřít polemiku o podobě a o smyslu současného umění i o jeho perspektivách.

Mezinárodní trienále současného umění 2008foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

V katalogu Knížák píše, že současné umění se zjednodušilo na tzv. hlavní proud a zbytkové tendence. „To, co se žene v hlavním proudu, se od sebe málo liší, vše musí splňovat poměrně výrazně stanovené nároky na primitivnosti, někdy až stupidity… Vše, co uvízne na okraji, se dostává do vratného proudu, a stává se tak nechtěným undergroundem.“ A právě tento „nechtěný underground“ má být hlavní atrakcí pražského trienále.

Mezinárodní trienále současného umění 2008foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Tomáš Vlček pro Právo k tomu řekl: „Společné téma naší přehlídky zní Opětovné čtení budoucnosti a jako motto jsme si vybrali Duchampovo proroctví, které zní: Velcí umělci zítřka se stáhnou do podzemí.“

Kurátoři pozvaní do Prahy tak východisko ze slepé uličky současné tvorby hledají ve výtvarných projevech, jež „stojí stranou hlavního proudu trhu s uměním a s ním spojené publicistiky.“ Kupříkladu Knížák připravil jeden z projektů nazvaný V globálním pangejtu, kde do expozice vybral dřevěné hračky zakoupené u opuštěné silnice v Zimbabwe nebo naivní obrázky malíře z Karlova mostu Antonína Votavy přezdívaného Čert.

Knížák uvedl, že trienále vzniklo bez podpory státu. Na dotaz Práva, jak je to možné, když pořádající organizace je institucí placenou státem a záštitu nad akcí převzal prezident České republiky Václav Klaus a primátor města Prahy Pavel Bém, Knížák odpověděl: „Na nic jsme od státu neobdrželi žádnou speciální dotaci, ze státních peněz máme jen to, co čerpáme z financí přidělených galerii. A trienále je opravdu citelným zásahem do našeho rozpočtu, ale myslím si, že navzdory tomu podobné akce dělat musíme, protože je to náš dialog se světem.“

Kavárna, kde v akváriu místo ryb plave modelka, z videoprojekce Kateřiny Závodové v hlavní expozici pražského trienále. Foto: Národní galerie

Část pražského trienále – speciální projekt nazvaný Mobility – bude putovní výstavou, která postupně navštíví finské Helsinky, portugalský Lisabon, polský Krakov a bulharskou Sofii. Zřejmě nejzajímavější část expozice ve Veletržním paláci je doprovodná výstava Pohyb jako poselství, která představuje historii i současnost kinetismu jako jednoho z významných uměleckých směrů 20. století.

Ke trienále byl vytištěn velký pětisetstránkový katalog, který byl k dispozici už při včerejším zahájení a je příkladně zpracován. K projektu Mobility a Pohyb jako poselství vydala galerie navíc zvláštní samostatné katalogy.