Článek
Prinzhorn (1886–1933) se za svého působení na Univerzitní klinice v Heidelbergu obrátil na četné psychiatrické ústavy s žádostí o zaslání kreseb a obrazů jejich pacientů. Protože měl doktorát i z dějin umění, dokázal bystře rozpoznat výtvarnou hodnotu a utřídil sbírku tak, aby vynikli umělecky talentovaní lidé, které duševní choroba přivedla k touze – jak Prinzhorn říkával – „pomocí umění vystavět most spojující sebe sama s ostatními“.
Celkem německý psychiatr archivoval na pět tisíc výtvarných děl od více než 450 autorů. Napsal o tom v roce 1922 i objevnou a dodnes inspirativní knihu Umění duševně nemocných, kterou v dohledné době česky vydá nakladatelství Arbor vitae.
V domě U Zvonu lze vidět výběr toho nejlepšího, co Prinzhornova kolekce nabízí.
Zajímavá díla Petera Meyera, číšníka a hospodského
Zcela určitě si tu každý najde svého pološíleného van Gogha. Mne nejvíce zaujala díla Petera Meyera, německého číšníka a posléze hospodského, který byl na psychiatrii zavřen poté, co svoji rodinu ohrožoval revolverem. Od roku 1912 začal žít jako mnich, přestal se opíjet a kreslil svaté obrázky, o nichž tvrdil, že jednou budou ozdobou gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem. Nikdo z moderních umělců, dokonce ani Marc Chagall, nenabídl působivější vize tradičních biblických témat.
Prinzhornova sbírka byla ve 30. letech 20. století zneužita fašisty a stala se součástí putovní výstavy Zvrhlé umění, která měla dokumentovat, že díla Chagalla, Kandinského, Kleea, Ernsta a německých expresionistů jsou ukázkami nemocného umění, ne nepodobného výtvorům duševně chorých pacientů.
Pražská výstava tuto smutnou kapitolu velmi emotivně přibližuje. Připomenut je tu také méně známý fakt, že duševně choré poslal Adolf Hitler po tisících do plynu, aby tak zušlechtil čistotu germánské rasy.
Kolekce pak na čas zmizela a byla náhodně nalezena na půdě při rekonstrukci heidelberské kliniky v roce 1955. Slavný historik umění Harald Szeemann si tu vypůjčil 255 kreseb na výstavu Tvorba duševně nemocných – Art Brut, která se konala v Kunsthalle ve švýcarském Bernu a stala se světovou senzací.
Umění duševně chorých je zárukou autencity
Otec surrealismu André Breton kdysi řekl: „Umění těch, které dnes řadíme do kategorie duševně nemocných, je rezervoárem morálního zdraví. Je zárukou naprosté autenticity, po které den ode dne více žízníme.“ Exponát od exponátu se o této pravdě přesvědčí každý z umělecky vnímavých návštěvníků domu U Zvonu. Rozhodně si nenechte výstavu ujít. Je to v současnosti nejzajímavější výstava, jakou Praha svým návštěvníkům nabízí.
Otec surrealismu André Breton kdysi řekl: „Umění těch, které dnes řadíme do kategorie duševně nemocných, je rezervoárem morálního zdraví. Je zárukou naprosté autenticity, po které den ode dne více žízníme.“ Exponát od exponátu se o této pravdě přesvědčí každý z umělecky vnímavých návštěvníků domu U Zvonu. Rozhodně si nenechte výstavu ujít. Je to v současnosti nejzajímavější výstava, jakou Praha svým návštěvníkům nabízí.
Prinzhornova sbírka, art brut z legendární kolekce německého psychiatra Občanské sdružení ABCD a Galerie hlavního města Prahy, autorky výstavy Ivana Brádková a Terezie Zemánková, do 3. května 2009, otevřeno denně od 10 do 20 hodin mimo pondělí, vstupné 120 Kč.