Článek
"Dva a půl roku jsem byla Hitlerovou sekretářkou. V letech 1947 až 1948 jsem své ještě velmi živé vzpomínky na období strávené bezprostředně v blízkosti Adolfa Hitlera zachytila písemně," říká v knize, kterou napsala spolu s Melissou Müllerovou.
"Bylo to v době, kdy jsme se dívali dopředu a prožitky - překvapivě úspěšně - zlehčovali a potlačovali. Když jsem rukopis četla s odstupem několika desetiletí, zahanbil mě nedostatek kritičnosti a objektivity, s jakým jsem při psaní postupovala. Dodnes nevycházím z údivu, jak jsem mohla být tak naivní a lehkomyslná."
Kariéra
Jako dvaadvacetiletá se dostala na přímluvu Alberta Bormana, šéfa Vůdcovy kanceláře (bratra říšského vedoucího NSDAP Martina Bormana) jako písařka do okolí nejvyššího. Nic nebo jen málo tušící mnichovskou rodačku Getraudu Humpsovou, začínající baletku, tam doporučila sestra jedné kolegyně, která Alberta Bormana znala. Mladá dívka se osvědčila, později se na Hitlerovo naléhání provdala za jeho sluhu Hanse Jungeho. Bylo to před jeho odjezdem na ruskou frontu, kde padl. Traudl patřila také k posledním, kdo s Hitlerem byli před jeho sebevraždou. Sama zemřela v roce 2002.
Pocit viny
V Německu měla kniha velký ohlas, stejně jako její autentická výpověď ve filmu nazvaném V mrtvém úhlu - Hitlerova sekretářka. Důvod? Silná, upřímná a sebekritická výpověď ženy, kterou trápil pocit viny.
Své postavení i odpovědnost si prý zvlášť uvědomovala v okamžiku, když chodila kolem pamětní desky o rok mladší Sophie Schollové, popravené v roce 1943. V roce, kdy začínal její život u Hitlera. Vyčítala si, že se vydala špatnou cestou, dokonce ještě hůř, že na sebe nechala prostě život pršet, místo aby jej v rozhodujících okamžicích určovala sama.
Je to kniha působivého kontrastu, aktuální nejen pro sebezpytování kdysi mladičké Hitlerovy sekretářky.
Traudl Jungeová: Do posledního okamžiku Ikar, přeložila Ivana Vízdalová, 304 stran