Článek
Celkově pátý film na západě obdivovaného filmového virtuóza Pak Čchan-uka tvoří zábavnou, stejně jako halucinační složitou filmovou skládačku či hlavolam plný nečekaných zvratů. Na začátku se zdá, že jsme v takzvaném laboratorním filmu, který charaktery svého příběhu zkouší a testuje, jako by šlo o bílé pokusné myšky.
Hlavní hrdina Oh Dae-su byl vězněn patnáct let neznámým věznitelem, aniž by jediný den pochopil pravý důvod svého uzamčení. Přežíval v nelidské izolaci spartánským cvičením, kdy si před zrcadlem piloval stínový box. S vnějším světem byl spojen pouze televizí. Jednoho dne je ovšem tento "hrdina utvořen pitomými televizními programy" propuštěn, dostane luxusní šaty, balík peněz a v bistru se seznámí s krásnou servírkou. Vydává se hledat pravdu o svém zničeném životě a najít trýznitele, jenž tu celou krutost zosnoval.
Postupem času ale poznává, že je obětí skutečně ďábelské hry, v níž pyká za mladickou vinu nerozvážnosti. A samotný dlouholetý žalář ještě nebyl tím největším trestem. Od neznámého věznitele dostane pár dnů na to, aby odhalil tajemství svého provinění, za které byl potrestán...
Pohybujeme se ve světě, který ovládá autor Pak Čchan-uk, jako by šlo o loutkové divadélko krutosti. Ocitáme se na hranici hned několika žánrů i několika výkladů příběhu, v němž samotný thriller není tím nejpodstatnějším.
Kolotoč brutality na křídlech hlavního hrdiny
Hlavní postava O De-su, jehož expresivně hraje výborně obsazený Čchoe Min-sik, je sympatický, "zlomený", temný desperát s odhodlaným zoufalým pohledem a rozcuchanými vlasy. Podobných typů už známe z filmových příběhů pomsty spoustu a tedy víme, že se od nich či od jejich mafiánských protivníků nadějeme krvavých jatek, kdy nebude k řezničině stačit jenom nůž, ani elektrický proud.
Násilí je zde podáno realisticky, je surové, až nesnesitelné. Útočí frontově na divákovy nervové synapse a přitom vypadá lyricky, jak bývá v korejských filmech nebo třeba u Tarantina obvyklé. Při němž lze hlavu skoro rozmáčknout basebolkou jako kokosový ořech, zuby se trhají kleštěmi, že by záviděl nejeden zubař. A obrat státní pošty se zvyšuje tím, že se v balících posílají useknuté ruce. Divákovi se u tohoto thrilleru stále obtížněji dýchá, ač režisér koření brutální výjevy černým humorem a vtípky, jak si lehce brouzdá odlehčujícím žánrem komedie.
Zatracenec O De-su ale prožívá klaustrofobní a ve filmu sugestivní pocit vyděděnce. Na každém rohu jej čeká nějaké ohrožení, zatímco on se nedovede snadno naučit žít. Je to zároveň metaforický příběh o člověku, jehož život propadl vině a trestu a jenž mu nemůže uniknout jinak, než že požádá hypnotizérku, aby mu vymazala minulost z paměti... A když se namočí do milostného vztahu, je hotovo.
Film vypovídá o tom, jak je těžké odpustit či jaká je cena trestu, což ale není nijak nové. Nadsázka tohoto filmu korejského mistra obskurností a psychothrillerů, u nichž zůstává běžnému psychicky vyrovnanému lidskému jedinci rozum stát, je pouze pro silné žaludky. Je drastická, bizarní, manýristická, ale přesto strhující.
Old boy, Jižní Korea (2003), 119 min.
Režie: Pak Čchan-uk, Hrají: Čchoi Min-sik, Yoo Ji-tae, Gang Hye-jung