Článek
Křeslo íránského režiséra Džafara Panahíma, odsouzeného za tvorbu k šesti letům vězení, zůstalo prázdné. Festival jeho místo neobsadil, Rosselliniová dokonce řekla, že doufá, že nakonec do Berlína přijede. To ale zní velmi nepravděpodobně, takže zbývá jen morální podpora – festival uvede přehlídku pěti jeho filmů a uspořádá seminář.
Z prérie na Wall Street
Po westernu Opravdová kuráž se hlavní program přesunul na Wall Street: drama Margin Call, které odstartovalo soutěž o Zlatého a Stříbrné medvědy, se týká počátků finanční krize. A debutujícího režiséra J. C. Chandora, který si film i napsal, doprovodili na Berlinale Kevin Spacey, Paul Bettany, Jeremy Irons a Zachary Quinto.
Z hvězdné sestavy filmu zůstala doma jen Demi Mooreová. Film se odehrává během jediné noci roku 2008, kdy skupina mužů, kteří se liší věkem, postavením, ale zejména morálními zásadami, řeší krach své firmy – investiční banky.
Tvůrci a herci po projekci odpovídali na otázky novinářů většinou v tom smyslu, že nechtěli jen obviňovat bankéře. „Jednu dobu se pořád psalo, že každý bankéř je chamtivý. Mně se ale na tomhle scénáři právě líbilo, že se snaží postavy zlidštit,“ řekl Kevin Spacey.
„Tehdy to vypadalo, že za krizi může přehnaná hamižnost mnoha jednotlivců, ale myslím, že je to spíš chamtivost celé americké kultury,“ dodal Chandor. Paul Bettany se přidal s tím, že „chamtiví jsme všichni, házet to na bankéře je pokrytecké,“ a Jeremy Irons naopak energicky prohlásil, že podle něj je naprostá většina lidí z bankovního prostředí amorální.
Film je ale hlavně dost rozvleklý a upovídaný. Velké napětí nepřináší, takže je otázka, zda mu hvězdné obsazení v diváckém přijetí pomůže.
Na Medvěda aspiruje Spavá nemoc
Ve velkém se letos rozhodli zaútočit na Medvědy Němci, kteří mají v soutěži čtyři filmy. První z nich, Spavá nemoc, vznikl v německofrancouzsko-holandské koprodukci. Odehrává se v Africe a vychází ze vzpomínek scenáristy a režiséra Ulricha Köhlera, jehož rodiče kdysi pracovali v rámci mezinárodní pomoci v Zaire.
„Strávili jsme s bratrem hodně času ve vodě, zato velmi málo ve škole,“ vzpomíná Köhler.
Film je neobvyklým pohledem na poměry a podmínky, v nichž žijí jak Afričané, tak lidé, kteří na černý kontinent přijíždějí.
V neděli si návštěvníci nasadili brýle, protože se tu poprvé v historii hrály 3D filmy – a všechny tři v jeden den. Ředitel festivalu Dieter Kosslick jejich uvedení komentoval: „Je to snaha ukázat, co lze s 3D dělat na uměleckém poli v protikladu k ryze komerčnímu využití.“
Jeho slova v plné míře doložila už ranní projekce animovaných Pohádek noci Francouze Michela Ocelota, který obdivuhodně využil prostor k úžasně bohaté a vtipné realizaci pohádkové fantazie a předvedl zatím nejhezčí film Berlinale.
Wim Wenders představil v 3D hudebně-taneční dokument věnovaný choreografce Pině Bauschové nazvaný Pina a Werner Herzog přijel s dokumentem Jeskyně zapomenutých snů o prehistorických freskách objevených ve Francii.
