Článek
Barokní sál byl postaven v roce 1722. O jeho výstavbu a podobu, kterou si zachoval dodnes, se zřejmě postaral Kilián Ignác Dientzenhofer. Ve hře je ale také další možný architekt František Maximilián Kaňka.
Jelikož raně barokní komplex budov Klementina sloužil jako jezuitská kolej a ukrýval v sobě také dvě fakulty pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity - teologickou a filozofickou, jsou v tomto sálu spisy právě z těchto dvou oblastí.
Tyto vzácné knihy se dostanou do rukou pouze vědeckým nebo odborným pracovníkům, a to s povolením. „Pokud jste specializovaný čtenář, který se zabývá teologií nebo starší filozofií, máme zde specializovanou čítárnu, kam vám pracovníci knížku přinesou a kde si ji můžete prohlédnout,“ upřesňuje generální ředitel Národní knihovny Petr Kroupa. Literárních spisů je tady přibližně 27 tisíc.
Pokud by ale přeci jen někdo z řad běžných čtenářů zatoužil nahlédnout do těchto cenných knih, velká jejich část je zdigitalizovaná a přístupná k virtuálnímu prohlédnutí na stránkách knihovny.
V prostorách Národní knihovny je v trezoru uložený také Vyšehradský kodex. Nejvzácnější iluminovaný rukopis v českých sbírkách pochází z konce 11. století a je pojištěný na jednu miliardu korun. Jeho historická hodnota je nevyčíslitelná.
Přísná kritéria pro uchování
Knihy ve vyřezávaných dubových skříních jsou ve stabilní teplotě, která se pohybuje kolem 18 stupňů Celsia a v padesátiprocentní vlhkosti.
„Knihy jsou v Klementinu uchovávány v ideálních podmínkách. Nejen s ohledem na ideální klima v sálech, které je také díky tomu, že zdi Klementina jsou někde široké i kolem metru a půl, ale pokud se bavíme o moderních depozitářích, tak tam splňujeme také všechna nejpřísnější kritéria týkající se teploty, vlhkosti i zabezpečení,“ uvádí mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.
V současné době je velká část regálů v barokní knihovně prázdná. Jedná se o jev naprosto ojedinělý. Naposledy byly takto prázdné v roce 2011, kdy probíhalo kompletní čištění knih, jejich restaurátorské práce a následné stěhování po revitalizaci prostoru zpět do polic. Před tím nebyl sál takto prázdný téměř stovky let.
„To, že jsou teď některé regály prázdné, je velká výjimka. Knihy, které jsou zde běžně uložené, se právě digitalizují. Národní knihovna České republiky byla vybrána jako jedna z pěti na celé zeměkouli pro projekt digitalizace starých knih firmou Google. Knihy postupně připravujeme, naši restaurátoři je prohlížejí, aby byly v kondici, a mohly být převezeny do Mnichova k digitalizaci. Jedná se zhruba o 100 tisíc knih,“ zmiňuje Kroupa.
Sálu dominují nejen historické knihy, ale také sbírka geografických a astronomických glóbů, které byly převážně vytvořeny tamními jezuity.
V září barokní sál získal ocenění nejkrásnější knihovny na světě. Rozhodli tak čtenáři oblíbeného amerického serveru Bored Panda. V souboji barokní knihovna porazila dalších 154 budov.
„Toto ocenění podstatně zvýšilo zájem veřejnosti, pokud jde o návštěvnost okruhu s barokním sálem, a to celkem dvojnásobně. V absolutních číslech je to kolem pěti set návštěvníku denně,“ doplnil ředitel knihovny Kroupa.