Článek
Přitom ani první dny nepřinesly onen velký, silný zážitek, který člověk na festivalu čeká (tím popravdě není ani Dogville). Byly tu však filmy, na které se dalo dívat...
Hodně ironického smíchu vyvolal například americký Hnědý medvídek, v němž jeho tvůrce (scénář, režie, produkce a hlavní herecký výkon) Vincent Galló jezdil autem i na motorce a mezitím spal, probouzel se, holil, myl, dlouze si oblékal košili, kalhoty i svetr - a evidentně toužil. Když se nakonec dobral alespoň ve vzpomínce velmi precizně zobrazeného orálního sexu s milovanou dívkou, celý sál mu zatleskal...
Čas vlčího vytí ve tmě
Michael Haneke, jehož Pianistka tu měla tak velký úspěch, tentokrát vyzkoušel, co diváci vydrží, ve filmu Čas vlků. V apokaplyptickém obrazu světa po jakési průmyslové katastrofě všichni aktéři v čele s Isabelle Huppertovou trpí, hlasitě štkají, ječí, volají i umírají - to vše většinou v noci, takže na plátně není skoro nic vidět. Haneke se ovšem letos nervovat nemusí, protože mu ve filmu hraje předseda mezinárodní poroty Patrice Chéreau, takže byl Čas vlků ze soutěže vyřazen. Nicméně jestli tento film odpovídá Chéreauově vkusu, může být letošní verdikt poroty hodně zajímavý.
Psychopat, transsexuál a vypichování očí
Do hry by pak mohl vstoupit například i film Tiresia, jehož hrdiny jsou psychopat a transsexuál a tématem stará legenda o jasnozřivosti oslepené ženy, přenesená do současnosti. Vypichování očí ani sexuálních hrátek trojky muž, žena a transsexuál, nejsou diváci samozřejmě ušetřeni.
V podobném duchu by se dalo pokračovat, a člověk si říká, že pokud by tohle měl být obraz současného stavu evropské a vůbec nezávislé kinematografie, nebylo by se opravdu co divit, že kinům vládne Hollywood. Lepší festivalové časy se čekají (snad) až na závěr. To představí svým fanouškům nový film Peter Grenaway a z Ameriky přijede se snímkem Mystic River jako režisér Clint Eastwood.