Článek
V té době se střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté stud z ponížení a zrady, píše, chvíle nadějí i bez nadějí, bolestí, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí. Nejvíce z textu vyplývá agresivní germanizace českého a moravského prostoru.
K 10. říjnu 1938 bylo podle úředních záznamů z odtrženého území tzv. Sudet vyhnáno 171 401 československých občanů. Dne 23. března vůdce Sudetoněmecké strany Konrad Henlein popsal svůj vztah k městu Praze: „Povstalo podle německých plánů a bylo vybudováno německými mistry. Kdysi hlavní město Říše německé a srdce Evropy, ale také Čech. Milujeme je všichni, Němci i Češi.“
Další Hitlerův člověk K. H. Frank 4. listopadu toho roku uvedl: „Zatímco velcí Němci a Evropané pracovali na sjednocení Říše, František Palacký potichu konal opak: pracoval na vyloučení Čech z Říše… V tomto zásadně mylném duchu byl později zřízen i veden stát Masarykův a Benešův.“
Represe protižidovské, zákaz zpěvu českých národních písní i stávek v továrnách, které stejně probíhaly, projevy kolaborace, odboje i německé kolonizace probíhající i na jaře 1945. V knize je popsána i operace Tetřev, nad níž bděl státní ministr K. H. Frank.
Může se vám hodit na Zboží.cz: