Po Šifře mistra Leonarda přicházejí do kin Andělé a démoni

Zločinné spády ohrožující v Andělech a démonech bombovým výbuchem Vatikán a s ním celou církev nevyvolaly u jejích hodnostářů nikterak velké pobouření. Mnohem větší rozruch, a tudíž i reklamu, způsobil základní motiv Šifry, že Maří Magdaléna souložila s Ježíšem Kristem a nezůstalo to bez následků. Andělé a démoni jsou pro církev neškodní, protože s žádným z jejích dogmat nepolemizují.

Nicméně oběma knihám je společná Brownova vysvětlovací mánie, ať se týká základů víry, církevních řádů nebo pouhých vlastních fantasmagorií. Předlouhé monology, dialogy a diskuse postav poškodily už filmovou Šifru, jejíž kritické přijetí bylo hodně vlažné. Jenže vydělala celosvětově nějakých 750 miliónů dolarů (kdo by se nešel podívat na adaptaci tak populární knihy), takže bylo záhodno natočit další kousek věhlasného symbologa.

Tentokrát je povolán, aby zachránil církev, ohrožovanou teroristy, kteří unesli po smrti papeže čtyři kardinály. V čase konkláve, tedy příprav na volbu papeže nového, chtějí jednoho po druhém popravit a poté vyhodit do povětří celý Vatikán.

Nehodlají k tomu použít jen tak nějakou obyčejnou trhavinu. „Máme antihmotu,“ chlubí se úspěšný vědec ve švýcarské laboratoři. Dlouho se však z objevu neraduje…

Zatímco tedy kdosi usiluje o zničení církve, režisér Ron Howard pomalu a bolestivě ničí diváky. Prakticky celou první polovinu více než dvouhodinového filmu zabírají obsáhlé výklady, které seznamují publikum stejně důkladně jako zbytečně s tajemnými, pomstychtivými ilumináty i s odbornou podstatou antihmoty.

Andělé a démoni jsou totiž ve skutečnosti jen obyčejný, spíš slabší thriller, který by se sice rád tvářil záhadně, ale jehož zápletka je nakonec mnohem prozaičtější než ta v Šifře a s vírou nemá vcelku nic společného.

Tom Hanks se sice tváří soustavně velmi, velmi vážně, ale přesto je celkem jasné, že nic záhadného neodhalí. Pozná vraždu a nakonec ho napadne, kdo je vrah.

Nebýt onoho dlouhého „školního“ výkladu z první poloviny, mohli být Andělé a démoni docela dobře natočeným akčním filmem, kde se zápletka tak moc „nepočítá“, logika určitě není na prvním (ani na druhém) místě, důležitá je akce, atraktivita kulis a hvězd a tempo vyprávění. V tom směru nelze druhé polovině filmu mnoho vytknout.

Postupně nabírá spád, má několik dobře natočených akčních scén, a dokonce občas zajiskří vtipem, takže koho první půlka neuspala, ten si docela užije a rozhodně kvůli tomu nemusí přemýšlet o iluminátech ani o volbě papeže.

Tom Hanks toho s věčně mudrujícím Langdonem mnoho nepořídí, jeho herecká partnerka Ayelet Zurerová se ale přesto pohybuje ještě v jeho stínu. A kdo by čekal, že to mezi nimi alespoň zajiskří, byl by hrubě zklamán.

Herecky vyniknou spíš představitelé vedlejších postav Ewan McGregor, Stellan Skarsgard a Armin Mueller-Stahl. Celkovými vítězi filmu jsou však výtvarníci, trikaři a architekti, kteří stvořili výtečné repliky kulis, v nichž se příběh odehrává – včetně Sixtinské kaple. Klobouk dolů, je to od originálu prakticky k nerozeznání.