Článek
Chris Grady: Praha má pro Miss Saigon publikum i zpěváky
Pane Grady, jak jste spokojen s pražskou inscenací Les Misérables (Bídníci), uváděnou agenturou GoJa v GoJa Music Hall na pražském Výstavišti?
Viděl jsem představení krátce po premiéře a byl jsem nadšený a teď se těším na večer, kdy opět zasednu v hledišti (pozn. red. Chris Grady byl s reprízou velice spokojený a gratuloval všem představitelům). Pražská inscenace má vynikající zpěváky i herce. Uvedení v netypickém prostoru GoJa Music Hall je zvláště zajímavé. Je velmi příjemné vidět tak velký a krásný dům denně plný spokojených diváků.
V čem je české uvedení Misérables odlišné od jiných inscenací, které jste měl možnost vidět?
Myslím, že je v mnohém velmi specifické. Pokusím se to objasnit na konkrétním příkladu. V žádném nastudování jsem neviděl tak sugestivně ztvárněnou scénu, v níž se ženy scházejí v opuštěném hostinci, kde ještě nedávno spřádali studenti s v čele s Enjorlasem své revoluční plány a kde nyní planou svíčky na prázdných židlích se stíny již mrtvých mladých mužů. To je emotivně velice silný okamžik. Nikde jsem ho zatím neprožil s takovou mírou jevištní imaginace.
Bídníky přijímá české publikum velmi spontánně. Čím publikum upoutá Miss Saigon?
Miss Saigon stejně jako Les Misérables nejsou látky vázané jen na konkrétní historický rámec, ale mají obecnou platnost a přitažlivost pro publikum všech generací i zemí. Především proto, že jsou to příběhy velkých hodnot, jako je láska, a že přinášejí nádhernou hudbu. Je škoda, že se Miss Saigon od své premiéry v roce 1989 na českém jevišti dosud neobjevila. Cameron Mackintosh má zájem na tom, aby se toto dílo hrálo v jazyce zemí, v nichž inscenace vznikají.
Říká se, že příčinou váhání nad Miss Saigon je její náročnost. Je tomu tak?
Miss Saigon je v mnoha ohledech ještě větší a náročnější dílo než Les Misérables. Vyžaduje velký orchestr s obrovskou sekcí bicích nástrojů a co se týká sólistů, tak je důležité, aby nejen zvládli náročné vokální party, ale dokázali vyjádřit i odlišnost dvou rozdílných kultur. Pro každou muzikálovou produkci je to velká výzva, ale když se podaří obsadit správné interprety - a po zhlédnutí pražských Bídníků jsem přesvědčen, že se v České republice najdou - pak se to určitě vyplatí. Existuje dokonce řada umělců, kteří v rolích Miss Saigon putují po celém světě.
Kde všude se Miss Saigon hraje a kolikátou zemí v pořadí bude její česká produkce?
Nevím přesně kolikátá to bude inscenace, ale je to vysoké číslo. Miss Saigon dobyla Skandinávii, hrála se ale i na Filipínách, samozřejmě v Americe, jednáme o uvedení v Japonsku, Číně, Koreji. Z bývalého východního bloku se Miss Saigon hrála v Estonsku, Polsku a Maďarsku.
Viděl jste v Praze i jiné muzikálové inscenace?
Bohužel jsem neměl čas, z českých divadel znám pouze představení souboru National Black Theatre, na festivalu v Edinburku jsem viděl jejich inscenaci Gullivera.
František Janeček: Je to kopec nádherné muziky
Pane Janečku, proč jste se kromě muzikálu Les Misérables rozhodl uvést právě Miss Saigon?
Při výběru titulu je pro mě prvotním signálem vždycky hudba. A hudba Miss Saigon je prostě fascinující. Mám rád i další muzikály založené na krásných melodiích, například Fantoma opery, ale Miss Saigon je kopec nádherné muziky, která toto dílo staví hodně vysoko. Kromě hudby je to i úžasný milostný příběh, který sice nekončí zrovna šťastně, ale život není jen plný úsměvů.
Viděl jsem inscenaci Miss Saigon v New Yorku, Londýně a teď jsem si pro oživení dojmu zajel do Helsinek na inscenaci, která vznikla původně v Estonsku a která není jen kopií anglického originálu, ale má vlastní dekoraci, podobně jako pražské nastudování Les Misérables.
Takové inscenace jsou vždycky osobitější a zajímavější než tzv. kopie, jež se navíc musejí odehrávat pouze v standardně vybavených divadelních prostorech, což GoJa Music Hall není. Ale právě to, že nabízí netradiční scénografická i režijní řešení, je pro londýnské supervizory agentury Mackintosh přitažlivé. Už nyní mohu slíbit, že tento prostor i v Miss Saigon přichystá divákům mnohá překvapení.
Bude se na nastudování podílet tým z Les Misérables?
Režii bude mít opět Petr Novotný, o scénické ztvárnění jsem požádal architekta a ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka, který má s muzikálem velké zkušenosti. Miss Saigon je muzikál, kde se mnoho tančí, o choreografii jednáme s Richardem Hesem. Text pro nás překládá Eduard Krečmar.
Miss Saigon je náročnější než Les Misérables, pěvecké party všech sólistů jsou těžké nejen pěvecky, ale i výrazově. Stěžejní ženská postava Kim je Asiatka a tomu odpovídá nejen její hudební vyjádření, ale i pohybová a herecká stylizace. Uděláme všechno pro to, aby byl tento muzikál pro diváky mimořádným zážitkem. V prolínání kultur, které nás dříve nebo později čeká, je Miss Saigon navíc velmi aktuální dílo.
Kdo se objeví v obsazení?
Konkursy na obsazení Miss Saigon začínají 30. května, ale samozřejmě že se v inscenaci objeví i řada špičkových interpretů z Les Misérables. Počítáme s Jiřím Kornem, Danielem Hůlkou, Leonou Machálkovou, Helenou Vondráčkovou, Terezou Mátlovou, Magdou Malou, Šárkou Markovou, Ivetou Bartošovou, Kateřinou Brožovou, Karlem Černochem, Tomášem Traplem, Pavlem Vítkem i Davidem Uličníkem.
Chceme využít i company z Les Misérables, protože odvádí velmi dobrou práci, a není tedy důvod ji neobsadit i do Miss Saigon.
Kdy chystáte premiéru Miss Saigon?
Premiéra v GoJa Music Hall by se měla odehrát začátkem prosince, v prosinci a lednu bude na repertoáru pouze Miss Saigon, od února by se měla střídat s inscenací Les Misérables.
Jaký je o Les Misérables zájem?
Nemůžeme si stěžovat. Odehráli jsme již 140 představení a všechny reprízy do konce června jsou vyprodané. Začínáme prodávat září, říjen a listopad a divácký zájem je opravdu veliký.