Hlavní obsah

Plzeňská galerie představuje náboženské umění z přelomu 19. století

Právo, Peter Kováč

Málokdo ví, že klášterní kostel sv. Gabriela v Praze na Smíchově, postavený v letech 1888 až 1910, je památkou evropského významu, jakousi Sixtinskou kaplí evropské, katolicky orientované secese. Interiér vyzdobili benediktinští mniši pod vedením Desideria Lenze (1832-1928), architekta, malíře a sochaře, vůdčí osobností tzv. Beuronské umělecké školy, nazvané podle kláštera Beuronu na horním toku Dunaje.

Článek

Komorní plastika Desideria Lenze Panna Marie jako bohyně Isis (i stylově spojující křesťanské představy s kulturou faraónského Egypta) je ozdobou současné komorní plzeňské výstavy, kde dva historikové umění, Aleš Filip a Roman Musil, objevují pro mnohé zcela neznámou kapitolu náboženského výtvarného umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Název expozice Neklidem k bohu je odvozen ze vzpomínek malíře Jana W. Verkadeho, významného člena skupiny Nabis, který se stal největším talentem Beuronské školy a mimo jiné pracoval i v Praze na Smíchově. 

Řada obrazů, soch, vitráží, ale i liturgických předmětů vznikla v souvislosti s výstavbou nových chrámů, jako byl třeba v Praze kostel sv. Václava na Smíchově, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně nebo chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Inspirující zakázkou se stala i velkolepá dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Představy o novém křesťanském umění na konci 19. století do velké míry formovalo hnutí Katolické moderny, jejíž protagonisté se snažili oslovit a inspirovat významné tvůrce, jako byl třeba Otokar Březina, Julius Zeyer, Felix Jenewein a František Bílek. Druhým podnětem bylo umění řeholníků z Beuronu, kteří našli dočasně v letech 1880-1886 hlavní sídlo v pražském Emauzském klášteře.

Nejzajímavější část výstavy tvoří díla umělců dnes prakticky neznámých. Třeba obraz Světice a Triumfátor plzeňského rodáka Josefa Mandla, Kristus na hoře Olivetské Emanuela K. Lišky nebo Pieta předčasně zemřelého Lva Lercha, která byla ve své době známým a i v zahraničí oceňovaným dílem. Zajímavé jsou i představené práce užitého umění. Škoda jen, že výstava není větší a není v reprezentativním prostoru plzeňských Masných krámů. Velkolepá publikace Neklidem k bohu, vydaná výpravně nakladatelstvím Arbor vitae, která tuto výstavu doprovází, slibuje mnohem více, než kolik toho divák v Plzni vlastně uvidí. Což je velká škoda.

Neklidem k bohu

Západočeská galerie v Plzni

Výstavní síň 13

autoři výstavy Aleš Filip a Roman Musil

do 18. března 2007, otevřeno: út-pá a ne 10-18 h, so 12-18 h.

K výstavě, která měla loni premiéru v Olomouci, vychází stejnojmenná publikace (330 stran) v nakladatelství Arbor vitae.

Výběr článků

Načítám