Článek
Vybrané osobnosti a události Šafránu připomene výstava Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán, kterou v Klementinu (15. listopadu až 15. ledna) pořádá Národní knihovna ČR pod záštitou Anny Šabatové – ombudsmanky s partnery: Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a Seznamem.cz.
„Nakladatelství Galén se tvorbě písničkářů ze Šafránu snaží věnovat soustavně, a stalo se tedy i spolupořadatelem zmíněné výstavy. Doprovodnou součástí výstavy budou i dvě akce v Knihovně Václava Havla: tematický poslechový pořad Jiřího Černého (12. 12. 2018) a neformální setkání-beseda s písničkáři bývalého sdružení Šafrán (17. 12. 2018),” uvedl za Galén Lubomír Houdek.
V době začínající normalizace se podařilo Jaroslavu Hutkovi získat ředitele divadla Atelier pro ideu pravidelných pořadů písničkářů. Přizval k sobě neúnavného propagátora poezie Mirka Kováříka a kolegy Mertu a Třešňáka. Tyjátr písničkářů jim pomohl přežít nejhorší měsíce. Sezona utekla a bylo nutné pokračovat jinde. Hutkovi bylo jasné, že ve více lidech to jde lépe, a vymyslel Šafrán, kde vystupovali i Bohdan Mikolášek, Vladimír Veit, trio Marsyas, Jan Burian s Jiřím Dědečkem, host ze zahraničí Zuzana Homolová, ale i Jiří Černý se svými poslechovými pořady a Mertův a Mišíkův Čundrground.
Estébáci nemohli sehnat udavače
„Šafrán byl volné sdružení muzikantů. Jejich neorganizovanost později také překvapila estébáky: nejsou nikde registrovaní a není je kde zakázat! Manažerem se stal Jiří Pallas, který organizoval koncerty a hledal cestičky k další prezentaci na veřejnosti. Zlatá éra našeho folku. Kluby byly narvané k nedýchání a sláva hvězd Šafránu se neoficiálně šířila. Tisíce koncertů, pár nahrávek vyšlo i oficiálně, ale to hlavní je, že Šafrán vychoval dvě generace posluchačů. Přes veškeré snahy se estébákům nepodařilo v Šafránu najít udavače,” popsal Houdek.
Zájem komunistické moci sílil a po Chartě 77 ještě vygradoval. Hutka odešel do Holandska a Jiří Pallas pak ve svém exilovém labelu vydal dvaadvacet slavných desek.