Hlavní obsah

Písně, vzpomínky i potlesk pro Zemana. V Praze vystoupili Alexandrovci

Právo, František Cinger
Praha

V jubilejní osmdesátý rok, který uplynul od prvního vystoupení pěveckého a tanečního souboru Alexandrovců v roce 1937 v Československu, přijel znovuzrozený kolektiv i do Prahy. V sobotu v Tipsport aréně vystoupil na dvou koncertech. Jejich turné, které začalo 11. května ve Zlíně, skončí v pondělí v Plzni.

Foto: ČTK

Vojáci zpívají Lady Carneval a sbor vytváří atmosféru.

Článek

Koncert byl rozdělený na tři tematické části. Hudebníci v písních připomněli hrůzu 2. světové války, opěvovali krásu přírody a došlo i na lidové písně — české i ruské.

Vrcholem byla roztančená píseň Lady Carneval českých autorů Karla Svobody a Jiřího Štaidla, chybět však nemohla ani tradiční čísla: Svatá válka, Ach, cesty, Smugljanka či Kalinka, kterou úžasně zazpíval „Mistr Kalinka“ Vadim Ananěv.

Ten je jedním z hudebníkům, kterým se podařilo uniknout tragédii, která sbor nedávno postihla. Dne 25. prosince 2016 se s Alexandrovci zřítilo letadlo do moře. Zemřelo 63 členů souboru. Ananěv nebyl na palubě.

Foto: ČTK

Sólista Vadim Ananěv, zvaný Mistr Kalinka.

Vzpomínka na Gipsy Kings

Památku obětí připomněl basista s operním projevem Boris Djakov písni Jeřábi (Žuravli).

Na koncertě v Hradci Králové se za zesnulé držela minuta ticha, v Praze tisíce posluchačů vstaly a potleskem doprovodily videoklip s portréty převážně mladých mužů a žen, kteří zahynuli.

Po přestávce vystoupila francouzská romská skupina Gipsy 4 Ever s frontmanem Xavierem Padillou z dnes již neexistující legendární skupiny Gipsy Kings.

Hudebníci — podobně jako se to podařilo Alexandrovcům — roztleskali halu svými největšími hity Bamboleo a Djobi Djoba.

Foto: ČTK

Skupina Gipsy 4 Ever

Úspěch sklidila i taneční čísla či humorná scénka. Schopnost pětačtyřicetičlenného sboru pak ukázala zejména píseň Ach, ty stepi široká zpívaná a cappella.

Závěrečné známé lidové písně Išiel Macek do Malacek a Na tú svatú Katerinu zpívala hala s sebou. Mávání sólistů i členů sboru na závěr dával tušit, že nejde o koncerty poslední.

Politika, nebo umění?

Po roce 1989 provázejí vystoupení Alexandrovců nejrůzněji motivované protesty, vycházející zejména z toho, že jde o soubor Rudé, později Sovětské a nyní Ruské armády.

Politické motivace provázely i pražské vystoupení. Skupinka asi dvou desítek demonstrantů chtěla třeba nechat tisíce diváků projít „uličkou hanby“, což jim však nevyšlo, protože na místo dorazili také jejich oponenti s Ruskými vlajkami.

Politický podtón měly také potlesk určený záštitě prezidenta Miloše Zemana či účast ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, který publikum oslovil.

Proti vystoupení francouzské romské skupiny na koncertě se pak ozvali zástupci organizace Romea. Podle zveřejněného prohlášení to vnímají jako podporu politiky ruského prezidenta na Krymu a na Ukrajině.

Dlužno k tomu všemu však poznamenat, že umělecký věhlas Alexandovců přesahuje hranice politiky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám