Článek
Žilo tam tenkrát asi 5000 obyvatel, město ale bylo též útočištěm četných uprchlíků v občanské válce, která začala v červenci 1936 pučem pravicových důstojníků pod vedením generála Franciska Franka. Historici vedou debaty o tom, proč byla Guernica cílem náletů. Byly v ní sice dvě zbrojní továrny, ty ale po útoku zůstaly nedotčeny.
Guernica však mohla být cílem proto, že symbolizovala statečný odpor republikánských Basků a také že stála nacionalistům v cestě k nedalekému Bilbau. Dobytí tohoto města (což se stalo 19. června 1937) mělo být klíčové k ovládnutí severu země.
Bombardování Guerniky přestál kromě zbrojovek také most u vstupu do města, nepodařilo se přerušit železniční dopravu, ušetřen nakonec zůstal i potomek památného dubu. Masivní bombardování civilistů však šokovalo svět a přivedlo do řad republikánů další mezinárodní dobrovolníky.
Frankovi nacionalisté se tehdy snažili rozšířit zprávu, že město zničila při ústupu baskická armáda. V počtech obětí se historici neshodují. Baskická vláda tehdy uváděla, že zemřelo 1654 civilistů, novější odhady se pohybují kolem 300.
Španělská občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franka, který pak v zemi nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Tato válka, v níž na straně levicových republikánů bojovalo i na dva tisíce Čechoslováků, bývá zjednodušeně popisována jako zápas mezi fašismem a komunismem. Skutečnost však byla složitější. Na obou stranách existovaly různé ideologie a ke střetům docházelo i uvnitř jednotlivých táborů. Konflikt, který si vyžádal přes půl miliónu obětí, je označován jako nejmezinárodnější ze všech občanských válek.
Osud Guerniky vyvolal celosvětovou vlnu solidarity s republikánským Španělskem a inspiroval řadu umělců. Krátce po tragédii vytvořil malíř a antimilitarista Pablo Picasso jedno ze svých stěžejních pláten. Hrůzy války ukázal na drastických portrétech lidí a zvířat, obraz byl poprvé vystaven již v červenci 1937 na světové výstavě v Paříži. Během frankistického období se reprodukce Guerniky staly tajným symbolem baskického podzemního hnutí.
Výstava k 80. výročí
Monumentální černobílý obraz (o rozměrech 3,5 x 7,8 metru) namaloval Picasso v pařížském exilu. Dílo bylo až do roku 1981 v newyorském Guggenheimově muzeu, teprve po pádu diktatury se dostalo do Španělska. Od roku 1992 se nachází ve sbírkách Muzea královny Sofie v Madridu, které k letošnímu 80. výročí vzniku obrazu pořádá výstavu 150 Picassových děl.