Článek
Nechal si tam poslat akordeon, na který doma hrával lidovky. Když ho pak jeho bratranec požádal o nahrání písně, vznikla Ty jsi to Ústí. Během pobytu na severu si ke skládání našel cestu, a když později vystoupil na festivalu Labské léto, jeho život se změnil.
„Ve Finsku jsem měl spoustu volného času a také se mi stýskalo. Myslel jsem, že tam zažiju nějaké dobrodružství a potkám nové lidi. Přijel jsem ale v říjnu, kdy tam začíná sněžit, a jsou dlouhé noci, a po měsíci už jsem se nemohl dočkat, až se vrátím. Byl jsem navíc u hajného, který byl pedant, možná nejpekelnější člověk v mém životě. Na to konto vždycky říkám, že naše generace sice nebyla na vojně, ale já ji měl,“ tvrdí dnes s úsměvem Lüftner.
Symbol nečistoty
Ve Finsku hltal všechny novinky z domova a prý si tam uvědomil, že má rád rodné město. „Došlo mi také, že Ústí je pro mnoho lidí u nás symbolem nečistoty. Aniž bych cokoli zamýšlel, napsal jsem pár rýmů a vznikla písnička Ty jsi to Ústí. Původně jsem ji nahrát nechtěl, ale bratranci se líbila, a tak jsme ji jeli natočit za pět set korun do jednoho domácího studia v Praze,“ vzpomíná.
„Písnička nikdy nebyla hymnou žádné politické strany i přesto, že ji některé chtěly použít. Spíš jsem s odstupem času vnímal, že mohla být podnětem k tomu, aby lidé šli k volbám volit změnu.“
Petr Lüftner skládá polovinu svých písniček s akordeonem a druhou polovinu s kytarou v ruce. „Když jsem dokončil album Až se příště narodím, nebyl jsem několik měsíců schopen napsat novou. Začal jsem mít strach, že už ze mě nikdy nic nevypadne. Ale před měsícem jsem během dvou hodin jednu složil, tak jsem se uklidnil,“ říká.
„Je inspirovaná tím, jak jsem se po šesti letech potkal s bývalou láskou. Přivedla mě na myšlenku, že někteří lidé jsou dnes jiní, a mě napadlo napsat o tom, jaké by to bylo, kdybych si řekl, že od zítřka budu žít úplně jinak.“
Petr Lüftner chtěl být lesníkem.
To téma se na debutovém albu objevuje rovněž, například v titulní písni. „Dost se tím zabývám. Také mi někdo řekl, že v jedné písničce na desce zpívám, že chci být šnekem, a v jiné, že chci být pavoukem,“ směje se Lüftner.
Tvrdí, že skladby na jeho prvním albu jsou rozděleny do tří skupin – protestsongy, romantické a k pobavení. „Protestsongy se spíše dotýkají sociálních oblastí. Když vynechám Ty jsi to Ústí, Moderní člověk je o tom, jak vidím s odstupem životy lidí, kteří třeba ještě v dospělosti bydlí u rodičů nebo nepracují. Předskokan je zase obhajoba koncertní pozice, kterou znám z vlastní zkušenosti. Ne vždy jsou z předskokanů lidé na koncertech nadšení. Ale půllitr na mě ještě neletěl,“ konstatuje.
Pozici předskokana si v letech 2014 a 2015 vyzkoušel na koncertech Xindla X. Do koncertu na Labském létě v roce 2013, kde se setkal s Xindlem X, měl na kontě jen pár menších akcí. Poté ale vyrazil s Xindlem X na turné.
„Byl to pro mě křest ohněm. Mé priority byly nezapomenout text a neudělat chybu, ale diváky to bavilo. Později jsem přišel na to, že koncert je o tom se do posledního dechu rozdat a přesvědčit publikum, aby mi věřilo,“ říká.
Momentálně převážně vystupuje s doprovodnou kapelou. Stal se písničkářem a není pochyb o tom, že s ním na českou scénu přišel svěží vítr. Ostatně celá ta mladá písničkářská generace, kterou spolu s ním tvoří například Voxel, Pokáč nebo Pekař, je velmi talentovaná a nadějná.