Článek
Letos si 7. srpna připomeneme sto dvacáté výročí jeho narození, a tak všichni jeho ctitelé a milovníci českého filmu i divadla dostávají mimořádný dárek.
Autorka prostudovala nejen všechny myslitelné doklady o jeho životě i umělecké tvorbě, ale vyzpovídala nepřeberné množství pamětníků. Podařilo se jí složit portrét nadaného a pracovitého člověka, jemuž osud nadělil nemálo strastí.
Jeho tatínek Antonín byl hasič. Maminka Cecilie zemřela ve svých osmatřiceti letech, kdy bylo Oldřichovi osm a jeho sestře Marii o čtyři méně. Díky příbuznému Miloši Novému, členovi Národního divadla, poznal už v mládí Eduarda Vojana, Marii Hübnerovou, Růženu Naskovou a mnoho dalších. Kovaříková sleduje jeho divadelní začátky, působení v českém divadle v tehdy převážně německém Brně i filmovou kariéru.
Připomíná, že premiéra filmu Kristián se odehrála v září 1939, krátce po vypuknutí druhé světové války. V tehdejší době vize vysněné podoby druhého života působila neobyčejně léčivě.
Žena Alice, s níž se oženil po sedmileté známosti v roce 1936, byla však židovské národnosti, a tak se stala obětí rasistické segregace. Nový se s ní odmítl rozvést, a tak putoval do pracovního tábora Ostenrode v Sasku.
„Všechno lehké budeme dělat důkladně, jako by to bylo těžké, a všechno těžké s pousmáním, jako by to bylo lehké,“ připomíná autorka jednu ze zásad muže, který zemřel 15. března 1983.
„Byl to krásný člověk,“ řekl o něm básník Jaroslav Seifert.
Může se vám hodit na Zboží.cz: