Hlavní obsah

Pavel Šrut: Pěkný ptáček z polského hnízda

Právo, Pavel Šrut

Poláci umějí propadnout okouzlení i zatracení mnohem častěji než ve víře – a ve všem ostatním – vlažnější Češi. Také tvrdému alkoholu dokážou propadnout důkladněji než my, jejich pivní sousedé.

Foto: Archiv, Právo

Pavel Šrut ve svém pravidelném sloupku uvažuje o próze Jerzyho Pilcha.

Článek

Já bych zase propadl u zkoušky ze znalostí současné polské literatury. Nejsem v tom sám, obecně vzato, v Polsku se daří českým autorům mnohem líp než těm jejich u nás. A jen zírám, jak je tam populární náš pop.

Je to jen pár měsíců, co mladí Poláci propadli starému Jožinovi, jenž se vynořil z bažin našeho salámového socialismu a spolu s Ivanem Mládkem sklízí teď slávu na tamějších koncertech i v televizi. Na Jožina z bažin jsem si vzpomněl, když jsem otevřel krátký román Jerzyho Pilcha U strážnýho anděla (vydalo nakladatelství Fra v překladu Barbory Gregorové).

Autobiografický vypravěč, častý frekventant protialkoholických léčeben, otvírá totiž svou zpověď jednoho červencového dopoledne, kdy se vydrápal z celonoční bažiny broskvové vodky a poslouchá desku s orchestrálními nahrávkami Felixe Slováčka. Každou chvíli jsem vstával z kanape, chodil k zesilovači a pouštěl si dokola skladbu, která mě tak silně oslovila: Where’ve you get your nest, little bird? Poslouchal jsem ji a přemýšlel, jak asi zní název v českém originále: „Kde je tvoje hnízdo, ptáčátko?“

Ctitel Hrabala 

U strážnýho anděla je název hospody, kam vypravěč Jurek vždycky po propuštění ze záchytky zapadne, ale andělé strážní jsou i sestry v protialkoholní léčebně, kde si při své osmnácté „stáži“ píše prožitkový deník.

Pokud jste abstinenti, položte si s Jerzy Pilchem otázku: Proč většina lidí nepije? Jaké k tomu mají důvody? A pak snad oceníte i ironii a nadsázku tohoto traktátu o závislosti, který zručně balancuje na hraně autobiografie a literární fikce.

V Polsku proslulý, u nás však dosud neznámý autor fejetonů a próz se narodil roku 1952 v Těšínském Slezsku. Tento ctitel Bohumila Hrabala má dar přirozeného, zábavného vypravěčství, ale nestaví na anekdotě, nýbrž na filosofujícím podloží. Je mu blízká absurdita i paradoxy a také čistá radost z aktu psaní a z empatického pozorování života.

A ještě něco pro ty, kteří mají s pitím problémy: Alkoholik se stydí za to, že pije, ale ještě větší ostuda je, když nepije. Copak je to za alkoholika, který nepije?

Tak se to U strážnýho anděla říká… a tak to tam chodí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám