Článek
V říjnu před benefičním koncertem ve prospěch nákupu nových nástrojů pro děti jste na schodech v Domě kultury ve Velkých Bílovicích upadl a rozbil své modré housle. Už jsou v pořádku?
Ano, už jsou v pořádku. Můj pád ze schodů, na nichž jsem uklouzl, byl tak nešťastný, že jsem u houslí oddělil krk od korpusu. Tím pádem musely jít na opravu k houslaři. Naštěstí to dopadlo dobře a mistr Jan Špidlen, muž, který je před šesti lety vyrobil, se o ně postaral a opravil je. Trvalo mu to deset dní. Mně samotnému se naštěstí vůbec nic nestalo.
Je poškození na jejich současném zvuku znát?
Mám spíš pocit, že hrají lépe. Může to být ale čistě subjektivní dojem.
Jaký význam pro vás modré housle mají?
Většina houslistů má housle oranžové, ale já jsem chtěl být výjimkou, chtěl jsem opět něco udělat jinak. V té době jsem odkládal šátek, který jsem nosil a jenž dlouhých sedm let vytvářel mou image. Jeden ze smyslů mého uměleckého života je ukazovat, že mnoho věcí se dá dělat odlišně, nově. Baví mě posouvat hranice. Mé modré housle jsou úžasné a výborně znějí. Říkám tím i to, že nové nástroje mohou být srovnatelné s nástroji starých mistrů a že současné české houslařství je na světové úrovni.
Pavel Šporcl se svými modrými houslemi při křtu alba Sporcelain.
Používáte ještě něco neobvyklého?
Neobvyklého asi ne, ale používám také moderní smyčec, který vyrobil náš úžasný smyčcař Petr Auředník. Jsem moderní člověk a chci využívat moderních věcí. Že hraji Čajkovského, Dvořáka a další autory klasické hudby, to nevylučuje. Jejich muzika je krásná.
Jaká je filozofie vašeho alba Sporcelain, na němž se pohybujete v nejrůznějších hudebních stylech?
Dá se to shrnout do jediného slova – zážitek. Rád bych, aby poslech tohoto alba byl pro posluchače zážitek. Aby díky této desce přišli na jiné myšlenky, oprostili se alespoň na chvilku od běžných starostí a nechali se nést „Na perutích hudby do jiných sfér“, což je podtitul desky. O tomto albu jsem mluvil už hodně dlouho. Říkal jsem, že bych chtěl nahrát desku s elektrickými houslemi a nakouknout do moderní populární hudby.
Nyní konečně, až na ty elektrické housle, přišel správný čas. Oslovil jsem Romana Holého coby producenta a po mnoha debatách a pečlivém vybírání skladeb jsme dali dohromady album. Nechtěli jsme, aby to byl obyčejný pop s houslemi. Nechtěl jsem ani nahrát remaky známých skladeb. Vzít Vivaldiho, Dvořáka nebo Bacha a přidat k nim bicí a moderní zvuky, se mi příčí.
Proč?
Ty skladby už jednou byly napsané a podle mě jim nejvíce sluší původní podoba.
Jaké skladby jsou tedy na albu Sporcelain?
Na albu Sporcelain je to poprvé, co se ukazuji jako autor i spoluautor. Některé kompozice jsou opravdu virtuózní, rychlé, podpořené elektronikou a úžasnými bicími nástroji. Jiné jsou pomalé, nadčasové, až éterické, a vezmou za srdce. Když je hraju nebo poslouchám, mám u nich husí kůži. Některé skladby jsou převzaté.
Vybral jsem ale ty, které nejsou všeobecně známé, a doaranžoval jsem si do nich houslové melodie. Jako pěveckého hosta jsem si do jedné skladby pozval Vojtu Dyka z Nightworku. Šlo mi o to, aby to byla různorodá, pestrá a neprvoplánová deska.
Co jste jako autor a hudebník při přípravě alba ctil?
Chtěl jsem ukázat svou hru a housle v novém světle. Většina mých kolegů totiž ve svých popových albech zaranžovala již složené skladby klasické nebo rockové hudby. A touto cestou jsem jít nechtěl. Já jsem chtěl nahrát autorskou desku a ukázat subjektivní pohled na to, jak by housle mohly znít v jednadvacátém století. A myslím, že se mi to povedlo, nic podobného na trhu opravdu není.
Už léta jste znám jako propagátor klasické hudby pro mladé publikum. Považujete tuto činnost za úspěšnou?
Mám zpětnou vazbu ze všech možných stran. Stále hraju množství výchovných koncertů, které děti baví. Mnoho let mi chodí e-maily, v poslední době mi neustále někdo za tuto činnost děkuje a argumentuje třeba tím, že jeho dítě zná jediného muzikanta z klasické branže. A to jsem já.
Myslím si také, že pojem „klasická hudba“ se vžil do normální mluvy díky mé nezměrné snaze o změnu pojmu „vážná hudba“. To považuji za obrovský úspěch. Dělám toho tedy opravdu hodně a mohu říct, že ohlasy jsou velice pozitivní.