Článek
„Název Art is Truth vnímám jako tvrzení, že umění dokáže skvěle odrážet realitu, často dost nepříjemnou, a ukazovat ji ve světle a formě, před kterou normálně zavíráme oči. Divák skrze umění unese hodně,“ usmívá se Pasta Oner.
Výroba Mandaly trvala bezmála čtvrt roku. Je složena z 216 jednotlivých panelů a obrázků zde najdete na 25 druhů. „Nahoru jsme to dostávali složitě. Mělo by to evokovat levitaci, je to těsně nad zemí,” sdělil Novinkám umělec, který doufá, že tento objekt skončí v soukromé sbírce.
„Na první dojem nemá člověk pocit, že to je zavěšené, tím spíš to působí tak volně v prostoru. Musím říct, že těžší a složitější objekt jsem ještě nedělal, takže to byla taková zkouška ohněm,“ dodal Oner.
Pasta Oner je dnes jeden z nejvýznamnějších současných umělců.
Sedmatřicetiletý umělec prozradil, že je věřící a víra je pro něho důležitá. Mandala má poukazovat na rozpory mezi různými náboženstvími. Klíč k tomu, aby mohla vedle sebe existovat různá náboženství vidí umělec například v Jeruzalémě.
„Tam vedle sebe koexistují spousty náboženství stovky, spíše tisíce, let, a s většími či menšími konflikty tam žijí dodnes. Zajímavé je, že klíče od chrámu Božího hrobu, kde se sdružují dneska všechny známé křesťanské církve, v rukou drží muslim. Protože by se mezi sebou hádali, tak to má někdo z jiné víry, aby nikdo neměl výhodu” říká Oner.
Potlačení ega
Přestože to je už řadu let, kdy byl Oner otevřený k užívání drog, dodnes na tu dobu vzpomíná. Díky tomu prý získal nadhled. „Pomocí těchto látek člověk v některých oblastech rychleji dospěje. Vidí věci, které normální lidí nemusí vidět za celý život,” vysvětluje. Nemá tím namysli halucinace jako spíše zkoumání vnitřního já.
Podle Onera jde o potlačení ega a rozmělnění sebe sama. „Tohle jsem zažil několikrát v životě a vždy to byl silný spirituální zážitek. Já psychedelika neberu už řadu let, ale nějakým způsobem vás to stále formuje. Vytváří to ve vás základ vidění světa, který je trochu víc tolerantnější a přístupnější k životu,“ tvrdí.
Na výstavě jsou kromě krychle i malby.
Pozornost na výstavě vyvolávají i malby mafiánů. „Pracovně jim říkám gangsteři. Návštěvníci tu najdou „skutečného“ Pablo Escobara i filmového Tonyho Montanu, kterého ztvárnil legendární herec Al Pacino.
„Udělali toho, ať ve fikci nebo v reálném životě, strašně moc špatného. Jsou za nimi stovky, nebo tisíce mrtvých lidí,” říká Oner. Jedním dechem ovšem dodává, že tito zločinci rovněž podporovali komunity a chudé. Za tuto pomoc pak vyžadovali absolutní loajalitu. Lidé pak přestávali vnímat, kdo je vlastně hodný a kdo zlý.
Na výstavě jsou k vidění i obrazy o podobiznami mafiánů.
Výstava probíhá až do 9. listopadu.