Hlavní obsah

Parohy parodie Gogolově komedii nesluší

Právo, Jiří P. Kříž

Na komedie si ve Slováckém divadle na semeno drží Roberta Bellana. Jeho kumšt parodovat i vážně míněná témata nejzářněji tryská z Rychlých šípů. Nyní si ale zubiska vylámal na Gogolových Hráčích v jedinečném překladu Leoše Suchařípy.

Foto: Jiří P. kříž, Právo

Tomáš Šulaj jako Icharev, Zdeněk Trčálek v roli Krugela

Článek

Nesmrtelnými u nás se stali Hráči Činoherního klubu s Icharevem Josefem Abrhámem a Fedotovovi Igraki permského Teatru U mosta. V hradišťské inscenaci Bellanova invence tentokrát troskotá na tom, že se Gogolovi pokusil nasadit parohy parodie.

Jak Bellan vařil dort

Ano, pro noblesního virtuóza karbanu Ichareva v podání Tomáše Šulaje platí, že podcenil křupanské venkovské šmíráky, kteří ho oškubou fintami tak geniálními, že se z nich pomate. Mnoho psů zajícova smrt. Platí to ale také pro režiséra. Pominu záměrný kontrast špinavé ubytovací putyky na dalekém východě s kostýmní barevností a čistotou Šárky Bellanové. Běloskvoucí Icharev, stejnou barvou zářící Krugelovy katě - hraje ho šťastný navrátilec na jeviště Zdeněk Trčálek, barevně pestrý Utěšitel (Josef Kubáník), Švochněv (Martin Vrtáček) a ostatní. Pravda, kostýmy mohou ušmudlat na reprízách.

Jenomže ti karbani jsou zablešení až hrůza. A tady vstupujeme do hájemství komiky podpásové. V Gogolovi se přece nemáme smát věčnému drbání na spině či v podpaží, nýbrž zavšivené duši. U Fedotova nebylo by stydno učit se!

Bellan v Rusku určitě nikdy nebyl, protože by věděl, že štěnice se spouštějí na člověka v posteli ze škvír ve stropu, jenom když se zhasne. Uvidíme-li „muzykal’nyj avtomat“, je jasné, že na ruský způsob bude v té kystně sedět harmonikář. Mimochodem Kolja (Vojtech Szabó) ovládá nástroj mistrovsky.

Hráči jsou o póvlu, který zesměšní mistra. Jejich je Rus. Nebo dneska Česko. Přesto zakomponování třeba Icharevova chmatáctví povědomou krádeží zlaté propisky, pardon pera, považuji za nevkus. To je z jiné, a spíše velice smutné české komédije.

Hohol Hoholovi

Šupáctví nezdůrazníme močením do korýtka u lázně, a když, tak jednou stačilo. Ani když se ruský Germán Krugel stále ohrazuje „co máš pořád s tím Němcem“.

Je toho v Hráčích splácáno tolik, že nakonec ve změti vyzní jalově i jinak možná velmi aktuální úplatkářský výstup s bankovním úředníkem Zamuchryškinem (Kamil Pulec), členem partyje. O tom zkusme napsat vlastní komedii. Hohola nechejme Hoholovi!

Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči. Překlad Leoš Suchařípa. Režie Robert Bellan, dramaturgie Libor Vodička, scéna Miroslav Malina, kostýmy Šárka Bellanová, hudba Josef Fojta. Premiéra 28. května 2011.

Celkové hodnocení: 50%

Výběr článků

Načítám