Článek
Kurátor Petr Volf umístil do první části galerie reliéfy a akvarely šestadevadesátiletého Stanislava Kolíbala. Ten je již od šedesátých let minulého století významnou personou našeho výtvarného umění s přesahy do zahraničí.
Reliéfy tento autor vytvářel od osmdesátých let, kdy pracoval na stáži v tehdejším Západním Berlíně. Ten byl, jak známo, násilně oddělen zdí od východní části, která patřila do totalitní Německé demokratické republiky. Možná právě rozdělení obou částí města masou betonu inspirovalo výtvarníka k jeho dílům.
Převládají na nich totiž bílá a šedá barva (stejně jako u betonových bloků) i geometrické tvary (evokující panely, ze kterých byla bariéra sestavena). A reliéfy vystupují do prostoru stejně razantně jako ona nenáviděná překážka ke svobodě.
Na chodbě o patro výš jsou vedle sebe umístěny dvě práce vytvářející okamžitý dialog obou autorů, možná i konfrontaci, nebo jen takové náhodné setkání. Laser Game (2022) Karla Štědrého představuje černou hmotu vyrůstající na dané ploše, dělenou jen letmými bílými liniemi, vytvářejícími na ní určitou kontradikci.
Šedobílý reliéf (2018) vytvořený Stanislavem Kolíbalem zase připomíná rytířův bělostný štít, ze kterého trčí zabodané šípy. Kontrast obou dominantních barev však oba umělce vzájemně propojuje, jako by spolu vedli imaginární rozhovor.
Právě na této dvojici děl návštěvník snáze pochopí, že generační rozdíl v tomto případě není na škodu, protože ukazuje, jak se podobné téma dá posouvat a rozvíjet v čase.
Štědrý ovšem nepracuje pouze se základními barvami, jak je vidět ve druhém patře galerie, kde je vystaveno několik jeho velkoplošných pláten. Právě na nich demonstruje vztah barevné plochy a ostrého tvaru. S kubistickou úporností ho opírá do fundamentální plochy, proniká jí a projektuje tak další kompozice.
Nejvyšší patro prezentuje Stanislava Kolíbala jako avantgardního sochaře. Jeho skulptury z padesátých let pracují s hmotou lidského těla viděného plastickou optikou. Některé sochy připomínají roztékající se voskové figury.
Na tomto pomyslném setkání dvou autorů se ukazuje, že díla z různých historických etap mohou koexistovat vedle sebe. A nejen koexistovat, přímo na sebe navazovat a vytvořit kompaktní celek.
Může se vám hodit na Firmy.cz: