Článek
Loni v srpnu jste hráli na českém festivalu Sázavafest. Pamatujete na ten koncert?
Ano, bylo to u řeky, že jo? To si pamatuji velmi přesně. Byla to dobrá show.
Vaše nejslavnější deska Infest vyšla již před jedenácti lety. Co na ní bylo tehdy podle vás tak dobrého, že kapelu Papa Roach proslavila?
Částečně za úspěch mohlo načasování. Vydali jsme desku, která byla zvukově dost jiná než věci, které tehdy letěly. Přišli jsme s trochou té metalové rozervanosti říznuté hard rockem a hip-hopem. A myslím, že texty hodně vypovídaly. Jsem z éry Nirvany nebo Pixies a tehdy platilo „co na srdci, to na jazyku“. Vyjadřovali jsme se natvrdo. A přesně to jsme dali té desce. Je politická, osobní, zranitelná i naštvaná a rozhněvaná. Jsem na ni pyšný. Také na ní byla písnička Last Resort, díky které už máme navždy připsaný jeden megahit. To je sakra skvělé.
Vy sám považujete Infest za váš hudební vrchol?
Ne, to nemůžu takhle říct. Všechna alba jsou odrazem toho, kdo jsme, kde právě se kapela nachází, jaké má zrovna politické, spirituální a hudební naladění. Jsem hrdý na všechna.
Můžete prozradit, které album považujete za nejlepší na světě a proč?
To asi také nejde, protože na světě je tolik úžasných nahrávek. Já mám navíc rád opravdu pestrou směsku hudby. Ale je fakt, že jedna deska mě ve své době opravdu hodně zasáhla. Je to White Light, White Heat, White Trash od Social Distortion. Pro mě je to absolutně nadčasová deska. Můžu si ji pustit kdykoli a vždy se s ní znovu ztotožním. Ty písničky jsou agresívní, vášnivé, emocionální. Mike Ness je jeden z mých nejoblíbenějších textařů a tohle je jeho vrchol.
Loni vyšlo vaše album Time For Annihilation s několika písněmi v koncertních verzích. Kterou z nich máte vy osobně nejraději v koncertní verzi a proč?
Bude to znít chabě, ale já je hraji rád všechny. Má to svůj důvod. Když jsme je psali, soustředili jsme se na to, aby zněly dobře naživo. Píseň má pak trochu jinou energii. Je taková víc epická, s rockovějším zvukem. Třeba One Track Mind má dobrý tah, lidi na ni skáčou a to miluji. Jiná písnička zase ukazuje klasické Papa Roach a další je zase taková zranitelná. Dohromady nás skladby představí ze všech stran.
