Článek
Váš debut Strap On It z roku 1990 v Evropě velký ohlas nesklidil. Uspěli jste až s druhým albem Meantime o dva roky později. Čím si to vysvětlujete?
V té době ještě nebyl internet, takže trvalo déle, než se o nás Evropané dozvěděli. Chtělo to zkrátka čas. Také jsme u druhé desky změnili vydavatele. Ten nový byl akčnější a hodně nám pomohl do světa. Dostal nás do rádií, na MTV, prostě šlo to mnohem lépe.
Kterou desku Helmet považujete za nejlepší?
Tu poslední, Seeing Eye Dog z roku 2010. Jsem na ni pyšný. Cítím na ní experimentování, které si po těch letech už můžeme dovolit a které vyšlo. Mám pocit, že na ní není špatná písnička nebo taková, o které bych si později řekl, že je stupidní. To se mi u žádného předchozího alba Helmet nestalo.
Pracujete na novém?
Ano, mám napsané tři skladby, na dalších pracuji. Dokončil jsem kromě toho produkci filmu, který bude mít premiéru v září, a mám také nějaké jazzové projekty. Rádi bychom s Helmet vydali novou nahrávku na jaře 2015.
V roce 1998 jste si udělali na šest let přestávku. Co vás k tomu vedlo?
Nebyla to má volba. V té době se dva členové kapely rozhodli, že už to dělat nechtějí. Já měl kapelu jako své dítě, miloval jsem ji a tohle mě porazilo. Začal jsem dělat spoustu hloupostí, nakonec jsem se ale sebral a znovu Helmet oživil.
Po vydání alba Davida Bowieho Hours v roce 1999 jste vyrazil na turné jako člen jeho doprovodné kapely. Jaká to byla zkušenost?
To si neumíte vůbec představit. Bowie je významným článkem světového rocku, mám snad všechna jeho alba. Když mi tenkrát jeho management zavolal, jestli bych ho doprovázel na turné, málem mě kleplo. Byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků mého života. Celé turné bylo skvělou zkušeností, naučilo mě makat. Musel jsem se naučit třicet jeho písní během dvou týdnů. Navíc jsme hráli koncerty pro pět tisíc lidí, takže jsem se naučil zvládat trému.
Jaký je David Bowie?
Je skvělý chlap, inteligentní, zajímavý a milý. Má neuvěřitelné znalosti, v jednom kuse čte, vlastně má pořád u sebe nějakou knížku. Inspiroval mě, zafungoval na mě jako oheň u zadku. V té době jsem se zrovna po deseti letech manželství rozváděl a dost jsem pil, abych se přes to dostal. Bowie mě postavil zpátky na zem.
Máte s ním nějaký zajímavý zážitek?
Nejblíže mimo pódium jsem mu byl na letišti v Kanadě, kde jsme si před odletem dávali čínské jídlo. To pro mě byl velký zážitek, něco takového prostě každý den nezažijete.
„Cos dělal včera?“ „Ále, normálka, byl jsem s Davidem Bowiem v restauraci a dali jsme si kung pao.“