Článek
Co tě přimělo vyjít s deskou sám ze sebe?
Spousta věcí. Zaprvé myslím, že když dělám tak dlouho hudbu a pořád jsem v závětří za palisádou borců z J.A.R., už to po těch dvaceti letech trošku umím a mohl bych si troufnout něco dělat sám od A do Z s minimálním doprovodem, respektive s kvalitním, ale s tím, který mě nebude potlačovat.
Uplatníš tady věci, které by nešly v J.A.R. protlačit?
To ne, je to psané speciálně pro tuhle desku, v J.A.R. se musí psát jiné druhy textů. Tam jsou tři zpěváci. Tady je to hozený do monotematického šansónu, kde se drobně zpívá v refrénech. Je to čistě na mně.
Bude se Špička prezentovat naživo?
Teď přes léto to nestihneme zorganizovat, ale rádi bychom na podzim vyjeli v kvartetu. Okolo Oskara Rózsy jsou kluci, kteří mají všichni Berklee, Eugen Vizváry, Martin Valihora, takže mám úplně nejelitnější band.
Některé písničky působí depresivně. Je to tvůj obecný pocit ze života, nebo jen můj pocit?
Nejsou to veselé věci. Vychází to v temnějším kompletu i s knížkou (Tali bachtar). Já jsem nic veselého dělat nechtěl, chci ukázat sám sobě tu méně světlou tvář. I když nemůžu napsat všechno, co se mi honí hlavou.
Do jaké míry jsi ovládal celkový zvuk hudby?
Celkový zvuk jsem moc neovládal, nechal jsem to na Oskarovi Rózsovi, který je nesmírně vzdělaný i emocionální hudebník. Jen jsme si řekli, že nechceme dělat popovou desku a veselé skladby, i když těch černohumorných momentů je tam hodně. Kdo to rozklíčuje, ten to dá, kdo ne, ten to nedá. Řekli jsme si, že to bude minimalismus, žádná bohatá orchestrace a že žádný nástroj nebude na úkor hlasu. A to Oskar brilantně dodržel.
Posloucháš domácí pop?
Ne, mně se zdá, že česká kultura je v útlumu, i film, televize, literatura. Nedokážou najít adekvátní témata kromě bulváru a mainstreamu. Každý portřebuje prodat a hledá širší cesty k většinovému posluchači. Zákonitě skončí u toho, co zajímá mainstreamového posluchače - škola, rodina, výplata, trochu politika, ale v té rovině, která zajímá maintream, se do hlubin nedostaneš. Český pop, a nejen hudební, mě nebaví.
A co rap? Ten se už taky v podstatě vyprázdnil...
Rap je pop. Dneska jsou to popové naleštěné produkty, jako třeba Nicki Minaj, která to střílí jako kulomet. Nebo 50 Cent, oni jsou skvělí producentsky, hraje to jako svi.., ale...
A pak je tu český rap. Bizarní útvar.
O tom se bavit nechci. Ale výbornej rapper je Baumaxa, ten si z toho dělá legraci. Vždycky, když je tam ten prvek, v němž jsou Češi silní, což je komedie, tak je to dobré.
Dokážeš se donutit sednout a říct: Teď napíšu desku?
Asi bych to taky zvládl, ale nemám z toho tu radost. Tvorba není reklama, ne že to musíš napsat, protože klient čeká. Tohle je dobrovolnost. Něco mě napadne a píšu. A mě něco napadá furt. Rovnou si to celé napíšu, protože když to neudělám, tak už se nedostanu do té nálady. A když jedu metrem nebo vlakem, tak nevnímám svět a přejedu.