Článek
„Výstava také připomíná objevitele tohoto popraviště, historika Jurije Dmitrijeva, který je v současnosti vězněn ruským režimem,“ uvedla mluvčí Ostravského muzea Aneta Trojáková. Dodala, že výstavu si u nich lidé budou moci prohlédnout do 26. května.
Sandarmoch leží v ruské Karélii poblíž finských hranic. V době vrcholících stalinských represí v letech 1937–1938 zde bylo popraveno přes 6000 osob 56 národností. Vedle mnoha Rusů, Karelů, Finů, Ukrajinců a dalších národností zde zahynulo i šest Čechů.
Proces s českými učiteli v Charkově
Jmenovali se Josef Baláš, Antonín Pavlas, Alexandr Vavřín, Josef Pícha-Petrovský, Vladimír Krejčí a Marie Dlouhá.
OBRAZEM: Stroje jako živé organismy
„Baláš, Pavlas, Vavřín a Pícha-Petrovský byli oběťmi monstrprocesu s českými učiteli v Charkově v roce 1931. Byli odsouzeni za údajnou špionáž ve prospěch Československa na deset let pracovně-nápravných táborů na Soloveckých ostrovech,“ sdělila Petra Černoušková, projektová manažerka organizace Gulag.cz, která výstavu organizuje.
Dodala, že Krejčí s Dlouhou byli jako vězni nuceni stavět Bělomořsko-baltský kanál.
„Všem byl ale v roce 1937 zpřísněn trest na zastřelení,“ upřesnila s tím, že výstava je připomíná v medailoncích i na fotkách.
Také je zde vzpomínka na Jurije Dmitrijeva, který se svými kolegy z petrohradského Memoriálu popraviště v Sandarmochu objevil v roce 1997.
V dalších letech se jim podařilo zdokumentovat a dohledat jména většiny popravených. Ruské úřady jejich práci zpočátku podporovaly. Ale poté, co se v roce 2014 Dmitrijev otevřeně postavil proti ruské agresi na Ukrajině, začal být pronásledován a ve vykonstruovaném procesu dostal 15 let pobytu v trestanecké kolonii.
Umělci z různých částí světa
Původně měla být celá výstava pořádána společně právě s petrohradským Memoriálem.
„Získali jsme společně grant. Jenže po ruské soudní likvidaci Memoriálu a agresi Ruska na Ukrajinu to padlo. Rozhodli jsme se, že grant nebudeme vracet, ale výstavu uděláme sami. Vyzvali jsme proto umělce z Česka i zahraničí, aby se na výstavě podíleli, a my ji tak doplnili o uměleckou část. Přihlásilo se na sedmdesát umělců z různých částí světa,“ upřesnila Černoušková.
Podotkla, že největším překvapením byl obrovský zájem umělců z Ruska, svědčící o tom, že téma vyrovnání se s vlastní minulostí je ve světle agrese na Ukrajině stále velmi aktuální a že zdaleka ne všichni Rusové válku podporují.
Svá díla přihlásili také umělci z Ukrajiny, Česka, Estonska, Polska, Německa, Slovenska, Nizozemska a USA. Část děl se již dříve vydražila ve veřejné aukci, jejíž výtěžek byl věnován na humanitární pomoc Ukrajině.
Posmrtné masky i nářadí na kopání hromadných hrobů
Na výstavě jsou k vidění například posmrtné masky vyrobené z kůry stromů, ale i nářadí, které je zapotřebí na vykopání hromadných hrobů. V Sandarmochu jich bylo objeveno 150.
Nechybí obrazy vytvořené různými druhy technik, ale i umělecké objekty z drátů a stromů.
„Ústřední roli zaujímá v dílech na výstavě příroda jakožto nejuctivější forma piety i nejvyšší instance kolektivní paměti v době represe a zapomínání. Díla zjitřují osobní paměť na tragickou minulost, která se analogicky opakuje právě dnes,“ uvedl kurátor umělecké části výstavy Michal Pěchouček.
Okujemi mumifikované barbíny v sexuálních pozicích připomínají zkamenělá těla v Pompejích
Italská Modena otočila. Proruské výstavě o Mariupolu prostor nedá
Může se vám hodit na Firmy.cz: Ostravské muzeum