Článek
Nohavica a jeho společníci neskrývají, že jsou Ostraváci tělem i duší, takže během včera zní hojně ostravština spolu s pražštinou a brněnštinou, špičkuje se mezi ostravským a pražským patriotismem, Baníkem a Spartou.
Kabarety mají v Praze, a zvláště pak v Evropě dlouhou tradici a v posledních letech zažívají svůj revival. Mohou být různé, od ostře politických po ryze zábavné, těm se ale spíš říkalo šantány. Specifikou Kabaretu Bo! je, že obsáhne obojí, uspokojí široké spektrum diváků napříč generacemi, vzděláním, politickou i sociální orientací.
Nohavicovo trio střídá lehce politicky zašpičatělý kuplet se scénkou na obecně vztahové téma, jako je napjatá situace v autě, když řídí muž anebo žena, manželské dialogy, dojde i na uprchlíky a národnostní menšiny a spoustu dalších témat. Vše je prezentováno s vtipem, přesným temporytmem na malé ploše mikrosituace a nádhernou prací s jazykem. O hudební úrovni jednotlivých písní, kupletů a šansonů ani nemluvě.
Nohavica má vzácnou vlastnost: během několika sekund dokáže navázat bezprostřední kontakt s publikem, každý divák má pocit, že mluví právě k němu, což ostatně také hojně činí: oslovuje diváky a zvláště divačky, dokonce si jednu z nich vytáhne na pódium jako spoluúčinkující v krátkém dialogickém skeči. A publikum mu splácí naprostou oddaností.
Zleva Jiří Krhut, Jaromír Nohavica a Robert Kusmierski vyprodali Lucerna Music Bar.
Ale nejde jen o Nohavicu, Kabaret BO! je výborně sehrané trio, kde akordeonista Kusmierski uplatní své hráčské i pěvecké umění, Krhut schopnost groteskní herecké zkratky a Nohavica převede vlastně od všeho kousek, ale především zůstává charismatickým zpěvákem, básnickým textařem a konferenciérem.
V prostoru, kde v minulosti své kabaretní umění precizoval Karel Hašler, předvedla ostravská trojice, jak se dělá Kabaret s velkým K. Na závěr pražské série Nohavica slíbil, že kromě ostravské Heligonky bude kabaret nadále uvádět pravidelně i v Lucerna Music Baru.