Článek
Místo uměleckého ředitele tohoto uskupení, houslového virtuosa Joshuy Bella, který se omluvil kvůli vážnému zdravotnímu stavu blízkého člena rodiny, vystoupil ve Dvořákově síni pražského Rudolfina český houslista Josef Špaček.
Na úvod zazněla Předehra k Shakespearově veselohře Sen noci svatojánské německého skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Rané dílo sedmnáctiletého tvůrce udivuje zralostí a schopností charakterizovat postavy spletitého pohádkového dramatu. Mihotavé vlnění smyčců, hrajících v případě anglického souboru v přesném zákrytu, zavádí do lesa v blízkosti Athén a bez použití slov navozuje atmosféru nočního neklidu, který se brzy promění v komedii plnou překvapivých záměn.
S napětím bylo očekáváno vystoupení houslisty Josefa Špačka, který se zhostil sólového partu Koncertu pro housle a orchestr a moll, opus 53 Antonína Dvořáka. Očekávání splnil lépe než na výbornou a jeho výkon byl odměněn bouřlivými ovacemi. Na britských hudebnících bylo vidět, s jakou chutí s ním hrají. Doslova je strhl svým muzikantským zápalem. A to ještě stihl v mezihrách soubor dirigovat. Jasné frázování, propracovaná dynamika a akcentace na správných místech navodily pohled do zvlněné české krajiny nedaleko Vysoké u Příbrami, kde Dvořák za jarních a letních měsíců nejraději pobýval a tvořil.
Druhá část večera byla věnována Symfonii č. 1 C dur francouzského skladatele George Bizeta. Ačkoli jde o jeho absolventskou práci na Pařížské konzervatoři, jasně v ní čteme rukopis budoucího autora exotických Lovců perel a oslnivé Carmen.
Čtyřvěté dílo přináší instrumentační barevnost v první větě, malou fugu ve druhé části, jakýsi souběh lidí a slavnostní ovzduší (fiesta) ve scherzu a konečně virtuosní úprk ve finálním rondu. Přesná souhra, dobrá nálada a v neposlední řadě hráčská dovednost, to vše potvrdilo, že tento komorní orchestr důstojně kráčí ve šlépějí svého zakladatele Sira Nevillea Marrinera.
Po skončení koncertního programu se konalo ve Dvořákově síni setkání po potlesku, které moderoval Jiří Vejvoda. Zpovídal Josefa Špačka. Hovořili o umělcově současné práci po covidovém nuceném odmlčení, řeč se stočila na jeho vzácný nástroj Guarneri del Gesù z roku 1732 a rozpovídali se o jeho hudebních láskách. Kromě Antonína Dvořáka má v oblibě především Ludwiga van Beethovena.
V sobotu od 17 hodin zahraje v Rudolfinu Karlovarský symfonický orchestr, v neděli a v pondělí se na festivalu pod taktovkou Herberta Blomstedta představí Vídeňští filharmonikové. V úterý 14. září vystoupí Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy pod taktovkou Tomáše Netopila a s violoncellistou Narkem Hakhnazaryanem.