Článek
Po Rusalce v roce 2010 i loňském Nabuccovi padla letos volba na Bizetovu Carmen. Inscenace režiséra Martina Otavy a dirigenta Jiřího Mikuly měla premiéru 20. července v zámeckém parku v Průhonicích. Odtud se vydala na putování po českých i moravských zámcích.
V sobotu se zastavila v parku na severočeském Sychrově, kde mají operní představení dlouholetou tradici. Liberecká opera tam v minulosti hrála Dvořákovu Rusalku i Jakobína, a to s působivou kulisou zámeckého průčelí se schodištěm i parku se stoletými duby.
Produkce Klasiky pod hvězdami si vozí mohutnou scénu včetně dekorací s sebou, což na jedné straně zaručuje divákům stejný zážitek, na druhé ovšem znemožňuje využít specifické nabídky jednotlivých zámeckých architektur i parků. Scéna je krytá, takže na umělce neprší (nebo aspoň méně než na ničím nechráněné diváky), orchestr hraje v přenosném stanu, bohužel ve značné vzdálenosti dirigenta od zpěváků, takže dochází k častým rytmickým kolizím mezi ním a jevištěm. Inscenace je nazvučena, ale kvalita zvuku (zřejmě i vlivem počasí) nebyla rozhodně nejlepší.
Sychrov udělal čest svému jménu a hodinu před začátkem zaplavil park i okolí zámku mocným deštěm, provázeným blesky a hromobitím. Carmen přesto krátce po deváté začala a na osm stovek diváků zahalených pláštěnkami usedlo na mokrá sedadla, případně se ukrylo pod koruny dubů.
Příroda ale svedla s operou krátký, předem vyhraný boj. Do tónů orchestru i hlasů pěvců se mísil zvuk hromu, proudy deště smáčely po chvíli i jeviště a velkoplošnou obrazovku, na níž se promítá dění na jevišti i české titulky.
Na začátku druhého dějství bylo představení ukončeno. K úlevě velké části publika, ale i ojedinělým hlasitým protestům a pískotu části druhé.
Nabízí se skvělé obsazení
O umělecké kvalitě představení není za daných podmínek poctivé soudit. Pravda je, že Klasika pod hvězdami nabízí kvalitní pěvecké obsazení – mezzosopranistka Galia Ibragimova je jednou z nejlepších domácích představitelek titulní role, stejně jako Nikolaj Višnjakov Dona Josého anebo Richard Haan Escamilla, na něhož tentokrát ale vůbec nedošlo.
Problematičtější byl výkon sboru Severočeské opery z Ústí nad Labem, orchestr téhož divadla se – izolován ve stanu – snažil, co za daných podmínek mohl. Škoda. Na ty, kdo si zaplatili VIP vstupné, čekal slibovaný raut i setkání s umělci – a clonou hustého deště se při odjezdu ze Sychrova dal zahlédnout i slibovaný ohňostroj.
Carmen na zámcích
3. 8. Hradec nad Moravicí
3. 8. Hradec nad Moravicí 4. 8. Buchlovice
3. 8. Hradec nad Moravicí 4. 8. Buchlovice 11. 8. Kynžvart
3. 8. Hradec nad Moravicí 4. 8. Buchlovice 11. 8. Kynžvart 17. 8. Kačina
3. 8. Hradec nad Moravicí 4. 8. Buchlovice 11. 8. Kynžvart 17. 8. Kačina 18. 8. Lednice
24. 8. Ploskovice
Tak si snad alespoň část diváků přišla na své. Vždyť tato představení plní kromě umělecké role i funkci společenského setkání.