Článek
Příští rok 16. ledna vás čeká koncert v O2 areně nazvaný Bez mantinelů. Co na něm posluchači kromě opery uslyší? A budete mít i hosty?
Určitě budeme mít hosty, ale zatím nemohu prozrazovat jména. Bude to mix lidí z klasiky i z popu. Chceme žánrově pestrým programem zaujmout co nejvíc diváků. Doprovázet nás bude Epoque Orchestra s dirigentem Janem Kučerou.
Tento typ koncertů, které zahájili tři hvězdní tenoři, měl přilákat publikum, jež by na operu běžně nešlo. Máte podobný cíl?
Mohu říct, že ano. Doufám, že přitáhneme pozornost lidí, kteří by si na klasický koncert nebo operu netroufli přijít. Ze zkušenosti vím, že kdo překoná prvotní ostych a na koncert nebo představení dorazí, většinou si odnáší pozitivní dojem. Nevím, jak úspěšní budeme, ale věřím, že alespoň pár nových fanoušků opery nebo klasiky objevíme.
Jaký repertoár zazní?
Bude to směs mých nejčastěji interpretovaných mozartovských a belcantových árií a muzikálových melodií z mého předloňského alba. A určitě zazní i věci, které jsem ještě nikdy nezpíval, hlavně v populární linii.
Bude to čistě koncertní provedení, nebo také trochu show?
Samozřejmě že k takovému koncertu show patří, minimálně světelná show. Teď právě finalizujeme scénickou podobu koncertu a začínáme dávat dohromady režii.
Adam Plachetka
Jak si vybíráte neoperní repertoár?
Snažím se volit věci, které můžu zpívat stejně jako operu, a snažím se je dělat ve stejných standardech jako klasiku, aby měly parametry, za nimiž si umělecky mohu stát. Takže vybírám muzikály, které jsou opernímu zpěvu a mému hlasu blízké. Nejsem popák a nikdy nebudu, ale baví mě vyzkoušet si zpěv na mikroport a dovolit si trochu jinou dynamiku a výraz než na operním jevišti.
Máte muzikály rád?
Mám. Šel jsem na konzervatoř s představou, že vystuduju klasiku a pak budu dělat muzikál. Ale opera si mě během prvních pár měsíců zcela získala. Přesto si muzikál rád vyzkouším. Mým snem je udělat inscenaci Bídníků s klasickými hlasy, mám pár tipů na převážně americké operní pěvce, kteří mají blízko k muzikálu. Kdyby se to povedlo, rád bych si zazpíval Javerta.
Když hostujete v zahraničí, máte čas a příležitost zajít i na muzikál?
V New Yorku se snažím muzikál sledovat. Dřív jsem chodil na klasické muzikály, dneska spíš na ty nové, které jsou psány pro současné hlasy. Loni na jaře mě na Broadwayi nadchl muzikál SpongeBob SquarePants zpracováním, které se nesnažilo kopírovat původní komiks, ale přesto s ním korespondoval. Byla to jedna z nejlepších věcí, které jsem viděl.
Za pár dní opět odletíte do New Yorku. Jaký je to pocit zpívat v MET, která je snem snad všech pěvců?
Zpěváci, kteří okusili MET, se dělí na dvě půlky. První tvrdí, že je to nádhera, a druhá, že jsou z MET ve stresu. Já tenhle stres zaplať pánbůh nikdy nepocítil a mám to tam upřímně rád. Nikdy jsem ale neměl pocit, že bych se v MET měl snažit víc než v Praze. Když jdu na scénu před diváky, musím odevzdat maximální výkon, ať zpívám kdekoliv. Navíc když se zpěvák opravdu moc snaží a takzvaně tlačí na pilu, tak to málokdy přinese pozitivní výsledek. Takže si to snažím užívat. Navíc nikdy nevíte, kdo sedí v hledišti, ať je to v Praze, nebo v New Yorku. A já diváky nesmím a nechci zklamat.
Kde jste profesně doma?
Nejvíc ve Vídni, protože jsem tam v angažmá a zpívám tam nejčastěji. A pak samozřejmě v New Yorku. Ale je to těžké pro rodinu se dvěma malými dcerkami, s nimiž bych se rád viděl častěji stejně jako s mou ženou Kateřinou. Jenže jsme oba zpěváci a máme své závazky, tak je to někdy komplikované.
Snad se nám podaří být spolu víc aspoň o prázdninách, kdy sice máme také práci, ale není jí tolik. V září pak opět zmizím rodině z očí do Chicaga a New Yorku a přiletím až na Vánoce. Zejména starší dcerka Adélka už začíná mou nepřítomnost doma pociťovat, i když se snaží brát to rozumně. Ale mně se po nich také moc stýská.
Může se vám hodit na Zboží.cz: