Hlavní obsah

Operní erotika dle českých puritánů

Novinky, Josef Herman
PRAHA

Operu podle erotických deníků Karla Hynka Máchy si u Emila Viklického objednali Daniel Dvořák a Jiří Nekvasil ještě v době svého působení ve Státní opeře. V Čechách se však nenašel libretista, který by na nabídku zhudebnění Máchových deníků přistoupil, až vypomohl izraelský scénárista maďarského původu Yohanan Kaldi pásmem o dvanácti obrazech, které do češtiny výtečně přeložil Pavel Dominik.

Foto: Josef Zajíc

Sobotní podvečer.

Článek

Premiéra slibovala senzaci, jenže inscenátoři nakonec nejpikantnější pasáže ke škodě věci škrtli - a to nikoli pro erotiku samu, která je dnes v Máchově byť tvrdě otevřeném pojetí naivní, ale protože tím výrazně poškodili logiku partitury. Ta ostatně utrpěla i redukcí orchestru pro malý prostor.Libretista se neorientoval jen na erotické zápisky, ale pokusil se uchopit Máchu zčásti v jeho výjimečném životaběhu a zčásti v kontroverzním ohlasu jeho osobnosti a díla.

Příliš mnoho hemžení

Režisérka Nina Vangeli pak zdůraznila střet Máchovy osobnosti se šosáckým okolím až do zpochybnění české společnosti vůbec. Na malém jevišti Divadla Kolowrat musela vystačit s přímočarou argumentací, proto na scénu poslala masky českého lva a rakouské orlice a šosáky s hlavami prasat (dokonce hlasitě mlaskají u pomyslných koryt). Pěkně vymyšleno, jen bylo toho hemžení trochu moc, navíc hemžení příliš pitvorného, takže nebylo jasné, co je míněno vážně a co ne.

Světelné srdce Jiřího Davida tvořilo jediné a ne úplně potřebné pozadí v černě vykrytém prostoru, papundeklová obří ňadra pak marně vracela vypreparovanou erotiku. Že mnohé z partitury zůstalo jevištně nevyužito, dokládá v programu otištěné libreto se skladatelovými pozoruhodnými scénickými požadavky.

Žánrová nejasnost

Viklický ve své třetí opeře použil vedle "vážné" operní hudby i jazzrockových, gospelových a poněkud příliš prostých, až vlezlých muzikálových ploch, čímž dílo žánrově znejasnil. Party hlavních postav, Máchy a jeho milenky Lori, zase nesou patinu romantických písní a sentimentálních oper. Bohužel inscenaci nejvíc poškodila právě volba obou sólistů - Gabriela Kopperová je sice překrásnou Lori, ale přepíná hlas a neintonuje vždy čistě, Robert Šicho forzíruje ještě víc a text občas huhlá zcela nesrozumitelně. Herecky i pěvecky zvládl daný prostor pouze Oldřich Kříž v řadě postaviček, zejména jako kat popravující dirigentskou taktovkou otcovraha. Premiérový večer tak nedopadl nejšťastněji, ale rozhodně byl užitečný.

Emil Viklický: Máchův deník aneb Hynku, jak si to představuješ?

Emil Viklický: Máchův deník aneb Hynku, jak si to představuješ?Komorní opera o jednom dějství (84 minuty) na libreto Yohanana Kaldiho v českém překladu Pavla Dominika. Dirigent Tomáš Hála, režie Nina Vangeli, scéna a kostýmy Jiří David, dramaturgie Pavel Petráněk.

Světová premiéra v Divadle Kolowrat 1. května 2003.

Související témata:

Výběr článků

Načítám