Opera o válce v Bosně vyvolala vášně kvůli scéně znásilnění

Na sarajevském hřbitově křesťané i muslimové oplakávají zabité příbuzné. Uprostřed sutin a hrozící smrti se zdá být všechno marné, ale lidé se usilovně snaží udržet život v normálních kolejích. Proto zkouší a koncertuje Sarajevská filharmonie, dvojice prožívají své lásky a jejich cit kontrastuje s brutálním znásilňováním.

Devadesátiminutovou operou prolíná příběh tří bratří - velitele plenících jednotek, flétnisty ve filharmonii a člena amerického zpravodajského štábu, jenž hledá své srbské kořeny. Dechem dobrých víl nazývají Sarajevští mlhu bránící ostřelovačům nalézt cíl vražedných střel.

Dílo balancuje mezi reportážní otevřeností a metaforičností antického dramatu s apelem na morální katarzi příběhu. Ziganteho hudba je emotivní, posluchačsky přístupná, interpretačně velmi náročná, pohybující se mezi atonalitou a ariózní zpěvností, s využitím různých kompozičních forem a stylů.

Její dramatický patos koresponduje s emotivitou námětu. Ostravská inscenace dostála nárokům díla jak po hudební, tak i inscenační stránce. Orchestr i sólisté pod taktovkou italského dirigenta Alessandra Sangiorgiho zvládali suverénně rytmická i melodická úskalí Ziganteho hudby, vynikající výkon podal sbor, který je jednou z hlavních postav opery.

Pěvecky i herecky přesvědčivě vyšlo trio bratří ztělesněné Gianlucou Zampierim (flétnista Becir), Alexandrem Podolchovem (velitel Jovan) a Sergejem Zubkevičem (zpravodajce Tom), z ostatních rolí vynikla Zuzana Marková (Minja) Rafael Alvarez (Mustafa), Erika Šporerová (manželka Mustafy) a Jozef Katrák v mluvené roli dirigenta Emira.

Režisér Luděk Golat se s německým výtvarným týmem v sugestivně nasvícených troskách Sarajeva soustředil především na osudy lidí - bíle oděný sbor, vojáky, jejichž akce rozehrál i v hledišti, hudebníky filharmonie, děti. Jeho inscenace má emotivitu i otřesnost válečného běsnění, které diváka nenechá chladným. „Tohle je válka, která se týká nás všech,“ zpívá sbor. Toto je opera, která se týká nás všech. Záslužný a dobře inscenovaný čin.

Během zkoušek opery došlo mezi částí souboru a režisérem a ředitelem NDM Luďkem Golatem k napětí, jež vyústilo v petici požadující jeho odstoupení z funkce ředitele.

Petici, obviňující Golata z režisérských obscénností a hrubosti vůči souboru, podepsalo dvanáct sboristů a jedna sólistka. Jádrem sporu byla scéna znásilnění dívky bosenskými vojáky, která je ale součástí opery a při premiéře nevyvolala žádné mimořádné reakce. Přítomný skladatel Zigante byl inscenací nadšený. „Pokládám ji za velmi emocionální a režii pana Golata za poetickou,“ řekl po premiéře.

Zástupci města, jež je zřizovatelem NDM, se rozhodli nechat situaci v souboru prošetřit profesionální firmou na interpersonální vztahy. Ještě před premiérou vznikla antipetice zaměstnanců divadla podporující Golata a odsuzující mediální skandalizaci interního problému, kterou podepsalo již více než 170 členů divadla a sympatizujicí veřejnosti.

Svůj podpis připojil i Jaromír Nohavica, který s NDM spolupracuje na překladech Mozartových oper.