Článek
Proč jste si pro tuto výstavu vybral techniku daguerrotypie?
Zajímá-li mě na médiu fotografie spíše nutná jedinečnost jisté části jeho výstupů více než možnost výstupy reprodukovat a zmnožovat jejich počet, pak technologie daguerrotypie představuje relativně nekompromisní řešení. Daguerrotypický obraz je unikátní a mechanicky nereprodukovatelný.
Jaká byla největší úskalí?
Celý proces je plný úskalí. V tomto případě jsou však klíčové vlastnosti, které díky procesu vzniku výsledná práce má, a sdělení, jež dílo nese.
Jaké motivy se vám fotografovaly složitě?
Na technické rovině je obtížnější pořizovat daguerrotypie lidí, protože vzhledem k relativně nízké citlivosti daguerrotypické desky se expoziční čas počítá v desítkách vteřin. A aby fotografovaný objekt nebyl rozmazaný, je třeba jej znehybnit.
V čem vidíte největší kouzlo této techniky?
Nevím, zda často slabě zřetelný, pracně vyvinutý a mimořádně choulostivý obraz neumožňující mechanickou reprodukci se dá nazývat kouzlem. Ale mám-li i nadále zůstat u možná ne zcela dobrého příkladu s kouzly, pak bych řekl, že sílu každého kouzla určuje jeho kontext. Může být zajímavé si někdy připomenout staré zapomenuté a dávno překonané kouzlo a uvažovat, zda by nemohlo najednou začít fungovat naopak jako kouzlo zcela nové.
Studujete na katedře grafiky a vizuální komunikace VŠUP. Čím si vás získala fotografie?
Na fotografii je pro mě důležité například to, že objekt na ní zachycený musel nutně existovat. Zároveň je důležité, že fotografovaný objekt je vždy vytržen ze svého kontextu a nevíme, co se odehrává za hranou výřezu. A některé fotografie mohou být též velmi krásné.