Článek
Furiant je inspirován životem českého dramatika Ladislava Stroupežnického. Jak jste se o tomto příběhu dozvěděl? A co vás na něm nejvíce upoutalo?
V roce 2012 jsem musel na FAMU prezentovat svůj námět na bakalářský film. Věděl jsem, že chci natočit historický snímek, zasazený do 19. století v Čechách.
Mým cílem je rozšířit Furianta na celovečerní film. Ten krátký film bude sloužit jako první dějství.
Mluvil jsem o tom s produkční Kamilou Dohnalovou, která pracovala na mých předchozích filmech, a ta mi vyprávěla neuvěřitelný příběh Ladislava Stroupežnického, do kterého jsem se okamžitě zamiloval.
Nejednoznačný hrdina, který je okolnostmi dotlačen až na okraj vlastní existence, který udělá nesprávné rozhodnutí, ale nakonec přežije – myslím, že taková postava ví víc než většina z nás o tom, co vlastně znamená být člověkem.
Důležitou roli ve vašem filmu hraje neobvyklá forma. Proč jste se rozhodl vyprávět příběh právě tímto způsobem?
Řekl bych, že forma je pro mě důležitější než samotný příběh. Příběhy se opakují, ale forma se neustále vyvíjí. Proto se soustředím hlavně na to, jak příběh vyprávím a proč.
U Furianta byla původní myšlenka přivést diváky do galerie, dát jim sluchátka, ukázat jim směr prohlídky, nechat je prohlížet malby, číst poznámky a poslouchat hlas průvodce, a tak si krok po kroku sestavit celý příběh.
Natočil jste už mnoho krátkých filmů. Je to váš oblíbený žánr?
Mám rád krátké filmy, protože poskytují spoustu prostoru pro hraní a experimentování. Pokud chcete v dnešní době natočit krátký film, tak zkrátka můžete. Už neexistuje žádná výmluva.
Samozřejmě celovečerní filmy jsou dražší než ty krátké, takže u nich má člověk tendenci hrát na jistotu. Ale v krátkém filmu si můžete v podstatě dělat, co chcete.
Věřím, že pokud bude jednou objeven úplně nový filmový jazyk, bude to pravděpodobně prostřednictvím krátkého filmu.
Jaké máte plány do budoucna?
Mým cílem je rozšířit Furianta na celovečerní film. Ten krátký film bude sloužit jako první dějství a bude tedy součástí celovečerní verze. Hlavní část se bude odehrávat o 20 let později, kdy je Ladislav už známým dramatikem a musí čelit hříchům minulosti, které ohrožují vše, na čem tak tvrdě pracoval.
Kromě toho pracuji na několika dalších filmových a televizních scénářích. A zase bych rád režíroval divadlo, takže si pohrávám i s touto myšlenkou.
Potěšilo vás, že Furiant byl vybrán právě na festival v Torontu v Kanadě? Co vás s touto zemí spojuje?
Ještě před nástupem na FAMU jsem dva roky studoval a pracoval v Montrealu, kde jsem se seznámil se severoamerickým způsobem výroby filmu a tato zkušenost mě velmi ovlivnila. A samozřejmě jsem si vytvořil velmi blízký vztah ke Kanadě.
Festival v Torontu, jak známo, propojuje evropský a americký filmový trh a dlouhodobě se zaměřuje na kvalitní umělecké snímky s velkým diváckým dopadem, což je oblast filmu, která mě jako autora nejvíc zajímá. Z těchto důvodů je pro mě velká čest a radost mít možnost uvést Furianta v mezinárodní premiéře právě na tomto festivalu.