Článek
Jak se vůbec trojice Hrubý - Fencl - Barry zrodila?
Od roku 2013 hraju s Honzou Hrubým v doprovodné sestavě Vladimíra Merty. On s Vláďou hraje samozřejmě déle, ale společně jsme tam těch zhruba sedm osm let. Když byla zpěvačka Lenka Filipová nemocná, Sean Barry, její dvorní harfenista, neměl práci a my ho najímali na koncerty jako řidiče. On si přibalil do kufru harfu a hrál s námi. A jezdil občas i poté, co už Lenka začala znovu vystupovat.
Vladimír Merta přednáší každý čtvrtek na FAMU, a jednou se stalo, že kvůli tomu nemohl odehrát koncert. Pořadatel o tom byl zpraven a zároveň jsme mu nabídli, že vystoupení absolvujeme bez Vládi. Souhlasil, a my pak na pódiu hráli písničky, na kterých jsme se shodli.
Sean Barry zpíval keltské, já skladby své kapely Hromosvod, jako koření něco od Mišíka, Prokopa, i vlastně od Merty, Honza k tomu svým nenapodobitelným způsobem improvizoval na housle a lidem se to líbilo.
Po koncertě jsme si řekli, že bychom si takhle mohli ještě někdy zahrát. Nakonec z toho je dlouhodobá spolupráce i živé album.
Není mi jasné, jak se mohl uskutečnit plánovaný koncert Vladimíra Merty bez přítomnosti Vladimíra Merty, ale pouze hudebníků, kteří ho doprovázejí.
Že Vladimír nepřijede, bylo oznámeno asi dva dny předem. Většina lidí ale stejně přišla, protože mají rádi Honzu Hrubého a z kapely znají i mě. Někteří se to dozvěděli až na místě, ale ze zvědavosti zůstali. Nakonec bylo vyprodáno a v podstatě všichni se shodli se na tom, že to stálo zato.
Kdy jste si řekli, že to spolu potáhnete dál?
Byla to má iniciativa. Po prvním koncertu jsem klukům navrhl, že bychom mohli ještě někdy takhle ve třech vyjet, a oni neprotestovali. Nenápadně jsem pak začal z pozice manažera kapely domlouvat další koncerty. Všechny to bavilo, a hlavně jsme překvapivě měli pořád plno. Naše trvalá spolupráce tedy vznikla přirozeným procesem.
Nechtěli jste kapelu nějak pojmenovat?
Já chtěl. Začal jsem prosazovat název Jan Hrubý a trio, protože Honza je ta legenda, na níž lidi primárně chodí. Jenže jemu se to moc nelíbilo. Není to vlastně jeho autorský projekt, nejsme model zpěvák a doprovodná kapela. Tak jsme nechali v názvu tři jména. Většinou nás ještě doplňuje perkusista Michal Hnátek.
Proč na albu nejsou žádné vaše autorské písničky?
Jsou na něm mé autorské písně, které hraju se svou srdeční skupinou Hromosvod. Pokud ale myslíte písně napsané speciálně pro naše trio, ty opravdu chybí. Je to kvůli tomu, že to album není regulérní, je to živák, zachycení toho, jak jsme hráli. Honza tomu říká trestný poslech.
K vlastním skladbám se dostaneme, nechceme být revival. Dohodli jsme se, že jakmile dostaneme nějaký impuls, začneme společně tvořit. Zatím jsem udělal to, že jsem Honzovi poslal všechny své dosud nezhudebněné texty.
Doba asi zrovna netlačí k tomu, abyste tvořili?
Jak koho. Kluci jsou možná trochu utlumení, ale mě tahle doba v tomhle směru nakopává. Napsal jsem spoustu nových písniček pro zmíněnou kapelu Hromosvod. Myslím si ale, že dokud se nezačne hrát, nebudeme mít motivaci společně tvořit. My jsme opravdu živelný organismus. Tipuju, že písničky začnou vznikat na zvukovkách, na koncertech, v hotelech. Neboli až se naše muzikantské životy vrátí do normálních kolejí.
Jaké byly koncerty, na kterých jste nahrávali záznamy pro album Kouzlo okamžiku?
V Malostranské besedě jsme hráli poprvé před pražským publikem. Přišla spousta známých a my se takříkajíc vybičovali. Koncert v Ostravě byl zase dobrý v tom, že přišel na závěr čtyřdenní šňůry a my už byli sehraní, klidnější. Nakonec je na desce víc písniček odtud.
Mimochodem, před ostravským vystoupením se porouchal mixážní pult. Dlouho to vypadalo, že koncert nejenom nenatočíme, ale možná se ani neuskuteční, nebo se odehraje pouze unplugged u baru.
Nakonec to zvukař Franta Bača opravil půl hodiny po plánovaném začátku a my začali v totálním stresu hrát. Při první písničce z nás to břemeno ale krásně spadlo a koncert proběhl v takové velmi příjemné pohodě.
Na albu jsou stylově různorodé písně. Až začnete tvořit vlastní repertoár, zakotvíte více v nějakém žánru?
Myslím si, že to bude vonět po keltské hudbě. Honza Hrubý je jí celoživotně poznamenaný a Sean Barry je přímo rodák z Velké Británie. To jim nikdo neodpáře. Já, byť jsem o generaci nebo dvě mladší, jsem hudebně vzešel z podobné líhně jako Honza, vyrostl jsem mimo jiné na nahrávkách Vládi Mišíka, takže věřím, že najdeme společnou řeč. Čert ví, třeba sami sebe překvapíme.
Může se vám hodit na Zboží.cz: