Článek
Odborníci nyní vytvořili kopii tohoto rohu. Lze jej naplnit půl litrem piva. „S tím, k čemu asi to kolečko je, si jistě lámal hlavu již jeho objevitel Jindřich Wankel. Byla to jedna z velkých záhad Býčí skály. Identifikovat jej jako ukončení hodovního rohu se podařilo díky jeho srovnání s pozůstatky hodovních rohů ze stejného období ze západní Evropy,“ řekl Novinkám archeolog Martin Golec z olomoucké Univerzity Palackého.
Kolečko jako záhada Býčí skály
Když archeolog Jindřich Wankel objevil v roce 1872 v Býčí skále slavný pohřeb halštatského velmože, našel kromě pozůstatků 40 lidí z nejstarší doby železné, pohřebních vozů i velké množství cenných předmětů, včetně malého bronzového kolečka. Možná už tehdy vznikla domněnka, že jde o část žezla. Mistr Aleš se jí patrně chopil při tvorbě obrazu knížete Sáma.
Keltský hodovní roh vyrobený z rohu krávy s ozdobným ukončením, které je kopií toho, které se našlo v jeskyni Býčí skála. Na rohu jsou vyryty historické motivy, které jsou s ní spojené.
Při tvorbě mu ovšem scházely historické podklady. „Zachytil svoji představu Sáma ve zromantizovaném pojetí 19. století. Kolečko z Býčí skály mu posloužilo jako předobraz žezla,“ uvedl Golec. Archeolog se zaměřil na srovnání kolečka s ostatními keltskými zdobenými rohy.
Archeologové našli vzkaz v lahvičce. Před 200 lety ho na vykopávkách zanechal jejich kolega
Odpověď je v uchycení bronzové ozdoby k rohu. Její součástí je objímka s dírkou pro nýtek. Stejnou má zdobné nákončí rohu objevené v keltském hrobě v německém Hochdorfu. I když se rohy ozdobami lišily, technický postup při jejich upevnění na rohovinu je shodný.
Rytiny na rohu odkazují na historii Býčí skály. Pojme zhruba půl litru piva nebo medoviny.
Roh vyrobil konzervátor Muzea Novojičínska Michal Dienstpier, který má s manželkou Marií v Opavě dílnu, v níž vyrábějí kopie historických předmětů. Využil k němu kravský roh, k němuž byly z bronzu odlity zdobné prvky.
„Celý jsme jej ozdobili rytinami tak, aby odkazovaly přímo na Býčí skálu. Obrazce na rohu v podstatě vyprávějí příběh o Keltech, kteří ji kdysi využívali jako svatyni. Vytvářejí jakýsi netradiční komiks z dávných časů,“ uvedl.
Hodovní roh coby známka luxusu
Roh zdobí rytina tančícího hudebníka hrajícího na aulos neboli antickou flétnu a také legendárního býčka, který byl symbolem plodnosti. Jde o kopie rytin objevených na jednom z plíšků v Býčí skále.
Na rohu neschází ani rytina pohřebního vozu. V jeskyni se jich našlo několik, přičemž jeden byl zlatý. Jeho kopii nyní vystavuje Muzeum Blanenska.
Ilustrace Zdeňka Buriana zachycuje, jak si zhruba představoval archeolog Jindřich Wankel pohřeb velmože v Býčí skále.
Roh coby číše má i bronzový závěsný úchyt, inspirovaný nálezem v Hochdorfu. Zřejmě se za něj věšel na stěnu.
„Ve své době šlo o naprosto luxusní předmět využívaný těmi nejmocnějšími nebo k nějakým rituálům. Keltové byli zruční řemeslníci. Některé z jejich výrobních postupů neumíme dokonce dodnes napodobit,“ zdůraznil konzervátor.
Roh byl podle něj ukázkou mistrovské práce z období halštatu. Jeho kopii si milovníci historie prohlédnou příští rok v září při slavnostech připomínajících v Býčí skále keltské oslavy bohyně Velké matky.
V Býčí skále se bádá dosud. Archeoložka Zuzana Golec Mírová u jedné z vykopaných sond v Předsíni jeskyně
Po desítky let se věřilo legendě o rituálním vraždění v Býčí skále, kterou jen umocnil jeden z obrazů na téma pohřbu halštatského velmože od slavného ilustrátora Zdeňka Buriana. Nyní se ale již ví, že jeskyně byla spíše kultovním místem, kde se konaly obřady.
Zámek v Blansku nově střeží kopie bronzové sochy slavného býčka, vyrobili ji na pěti tiskárnách
